Proč zemřely dvě vietnamské děti na jezeře Lhota

Obrovská tragédie, utonutí dvou sedmiletých dětí vietnamské národnosti, se stala na jezeře Lhota nedaleko Prahy. Svědkové tvrdí, že se dlouho nic nedělo a že se personál koupaliště choval rasisticky.

S tvrdou kritikou personálu přišly zejména lidovky.cz. V rozhovoru s návštěvnicí areálu je popsán celý incident z jejího pohledu. Uvádí, že personál zjevně situaci podcenil, že se k možnosti utopení obou dětí přistupovalo liknavě. Popisuje reakce ostatních návštěvníků areálu, kteří na matky později nalezených utonulých dětí i křičeli, že „hysterčí“ apod. Podobně situaci popisují i novinky.cz. Podle těchto informací opět personál nereagoval na možnost, že by se oba postrádaní chlapci mohli ve vodě utopit. Dlouho také nebylo jasné, zda se děti „jenom ztratily“ a teprve dlouho po oznámení jejich zmizení se začalo s hledáním ve vodě a to asi po hodině přineslo výsledek v podobě těl utonulých chlapců.

Další podstatné informace přináší idnes.cz. Podle jedné svědkyně mluvil do místního rozhlasu jeden z vietnamských tatínků. „Slyšela jsem tatínka, jak se osobně ptá lidí, chodil kolem břehu. Říkal, že chlapci neumí plavat a vždycky se drželi u břehu, nebyly s nimi žádné problémy. To jsme si ještě říkali, že třeba nejsou u vody, že si někde hrají v lesích okolo a nerozumí hlášení,“ dodala Mičová.

Média se rovněž rozepisují o tom, že takzvaná dětská pláž nebyla podle svědků vůbec vhodná pro děti. Že se tam údajně před krátkým časem topilo i jedno české dítě, naštěstí bylo rychle vytaženo. Další svědkyně uvádí, že když se lidé na koupališti dozvěděli, že se jedná o Vietnamce, začali mít různé poznámky.

Z výše uvedeného lze přeci jenom vyvodit alespoň pravděpodobný průběh celého neštěstí. Vietnamské maminky, když zjistily, že jim scházejí jejich děti, kontaktovaly personál, ten je zřejmě nějakou dobu utěšoval, že „se najdou“, ale situaci zřetelně podcenil. Jakou roli v tom hrála národnost pohřešovaných, není jasné. Spíše mohlo jít o potíže s komunikací (i když alespoň jeden z rodičů, a to tatínek jednoho z nich, zřejmě česky mluvil dobře). Velká část oslovených svědků v médiích přesto tvrdí, že důvodem liknavého přístupu personálu k celému případu, byla skutečnost, že se jednalo o Vietnamce.

Nicméně nemohu si odpustit připomenout, že za tak malé děti mají rozhodující odpovědnost jejich rodiče. To oni nesmějí podcenit situaci, zvláště když vědí, že jejich děti neumějí plavat. Jako rodič s dnes již dospělými dcerami si dobře vzpomínám, jak ostražití jsme museli být, když jsme s malými dětmi byli u vody. A jak ostražití musíme dnes být jako dědeček a babička s našimi vnoučaty. Ve zprávách se nehovoří, zda oba utonulí chlapci měli na sobě nafukovací rukávky nebo alespoň kruhy. Pravděpodobně ne. Proto si dovolím vyslovit hypotézu, že utonulí chlapci zemřeli za nešťastných okolností zejména proto, že je jejich rodiče neuhlídali a že je zřejmě ani nevybavili nějakými pomůckami (rukávky apod.), které by přeci jenom snížily riziko jejich utopení. Chování lidí v areálu Lhotky tak, jak je popisují svědci, je možná politováníhodné, nicméně na utonutí obou dětí nemělo žádný vliv. Obávám se, že za popsaných okolností by se tam zřejmě utopily i děti českých návštěvníků, pokud by neuměly plavat a zůstaly na chvilku bez dozoru a bez ochranného vybavení.

Vůbec nevylučuji i vliv podcenění situace ze strany personálu areálu, když údajný „plavčík“ nebyl k nalezení. Neznám místní situaci, nicméně z popisu se zdá, že se jedná o poměrně velký areál a je možné, že počty personálu tomu neodpovídají. Personál ve vyjádření pro tisk jakoukoliv vinu popírá.

Faktem je, že po utonulých chlapcích zůstanou zoufalé maminky, které si budou vyčítat nepozornost možná do konce života. Médii akcentovanou „rasistickou“ stopu však považuji za nafouknutou bublinu, která z nás opět dělá rasisty a xenofoby.