J. Vyhnalík 12.10.2013 13:42

Re: Porovnání průzkumných agentur

Souhlasím. CVVM v minulosti skoro vždy nadhodnocovalo ČSSD, ale i Zelené a levici obecně. Nemyslím si, že by agentury upravovali vzorky. Spíše se jedná o změny metodiky. Jednak mohou přejít k jinému způsobu sběru dat (kombinace internetu a telefonu místo osobního dotazování apod.), jednak si mohou změnit "koeficienty pravdomluvnosti". V 90. letech se lidé často zdráhali přiznat, že volí KSČM, nebo Republikány a proto uváděli jiné strany, agentury pak porovnáním výsledků voleb a sesbíraných dat stanovily koeficienty, kterými se snažily toto "lhaní" kompenzovat. Jenže postupně se lidé přestali zdráhat hlásit ke komunistům a tak se tyto koeficienty postupně staly zbytečnými. Nemyslím, že by je dneska ještě někdo používal.

Rozdíly mezi agenturami jsou i v metodice. Dneska se agentury jistí a úmyslně prezentují výsledky, které NEJSOU odhadem výsledku voleb. Jednak jde o tzv. volební potenciál, kdy respondent má tím větší váhu, čím je nerozhodnutější a na druhé straně někdo prezentuje pouze procenta za pevně rozhodnuté voliče. Agentury se tak vyhýbají konfrontaci jejich predikcí a výsledků voleb.

Realistický model by měl zahrnovat pravděpodobnost volební účasti, kdy každá odpověď třeba na škále "určitě půjdu volit", "spíše půjdu volit", "ještě nevím", "spíše nepůjdu volit", "určitě nepůjdu volit", dostane pravděpodobnostní váhu v (0<v<1). Protože i ti, co volit chtějí nakonec k volbám jít nemusejí a naopak. Podobně by se dotazník měl ptát na alternativní volbu a na pevnost rozhodnutí. Celý model by ovšem neměl obsahovat víc parametrů, než je možné z výsledků voleb odhadnout.

Alternativou je volební panel, kdy se agentura ptá na volební preference stále stejných lidí. Nevýhodou by bylo, že se respondenti "vytrénují" a budou sledování politiky věnovat daleko více času než je průměr. To se dá použít během volební kampaně, kdy politika je je všudypřítomná, ale mezi volbami je to nepoužitelné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek