Přidat učitelům polovinu platu a trestat tvůrce hoaxů

Podle Lidových novin se na Ministerstvu školství vymýšlí nový úřad, který by zajišťoval občanské vzdělávání a posiloval kritické myšlení – Dům demokracie a lidských práv. Návrh je prý v mezirezortním řízení, ministerstvo ho zatím nechce komentovat, a tak ironií osudu dosavadní zprávy o Domu demokracie a lidských práv připomínají články z Aeronetu: jeden nejmenovaný zdroj, stamilionová částka bez kontextu a neskrývané rozhořčení nad tím, co si to ti nahoře zase dovolují.

Dva solidní poznatky bychom ale v rukou měli. Za prvé, v Česku má řada lidí problém s demokratickými hodnotami, viz komentující zNovinek, i s kritickým myšlením, viz Pavlínu „radí mi internet a mé srdce“ Nytrovou nebo Stanislava „nemám čas hledat stoprocentní pravdu“ Humla. A za druhé, vláda (která paradoxně získala podporu obou dvou) s tím chce něco dělat a hledá cesty.

Měl bych dva tipy do startu.

Nechcete učit děti myslet? Moc neplatíme, zato se nevyhrabete z práce

Předně: plaťme učitelům na veřejných základních a středních aspoň osmdesát procent toho, kolik by se svým vzděláním dostali jinde. Mezi zeměmi OECD, ze kterých jsou dostupná data, je v tomhle ohledu Česko spolu se Slovenskem beznadějně poslední. I kvůli tomu, že čeští pedagogové tráví v práci víc času než v jiných vyspělých zemích, z ní nosí ve srovnání s průměrným vysokoškolákem jenom polovinu. Pro srovnání: ve Francii to je 84 %, v Izraeli 96 %, v Norsku 78 %. Celkový průměr: 78 %. (Viz dokument Education at Glance.)

Ohodnocení učitelů přitom mnohem lépe než například počet dětí ve třídě koreluje s tím, jak dobře si vedou žáci z jednotlivých zemí v testech PISA zaměřených na čtenářskou gramotnost (viz PISA in Focus). Tedy i na to kýžené kritické myšlení, protože právě schopnost s vyčtenými informacemi správně pracovat odlišuje inteligentní bytost od Nytrové a Humla.

Zároveň lze doufat, že lépe ohodnocení učitelé budou mít míň důvodů žákům mimoděk vštěpovat protisystémové názory: rozkradená země, čmoudi s nataženýma rukama a tak dále.

Je milé, že teď kantoři dostávají přidáno v řádu jednotek procent, a úsměvné, že zrovna před volbami. Jenže platy ve školství by měly být ve srovnání s dneškem vyšší ne o tisíce, ale o desetitisíce. Trh práce je nastavený tak, aby uváděl v platnost pravidlo „kdo neumí, učí“ – dnes porušované pouze těmi svatými učiteli, kteří schopnosti nové generace dotují vlastní životní úrovní. Důsledky doživotně pocítíme na neschopnosti dalších generací jasně uvažovat, ověřovat informace, srozumitelně komunikovat, natož v cizích jazycích, a nereagovat na nepřehledný svět hned instinktivní nenávistí.

Za fotomontáž do tepláků? Jako za poplašný telefonát

Druhý tip: trestný čin šíření poplašené zprávy by neměl platit jenom na papíře. Policie a státní zastupitelství nemůže mít slitování s lidmi, kteří hoaxy vytvářejí a sdílejí. Úřední blahovolnost je přitom, jak na Hlídacím psu přesvědčuje Robert Malecký, běžná praxe. Ženu z Dačicka, která si vymyslela historku o arabských běžencích podřezávajících hospodářská zvířata, i tvůrce slavné fotomontáže z chebského nádraží, trest minul. V prvním případě stačila omluva, v druhém policie případ rovnou odložila, za přitakání státního zastupitelství. Vyšetřování plzeňských fám o překaženém únosu dívky a plánovaném útoku na plzeňské obchodní centrum vybublalo do ztracena.

Zdůrazňuju, že nenavrhuju trestání názorů ani žádný „diktát politické korektnosti“. Jen postih lidí, kteří vědomě šíří prokazatelné lži, přiživují davovou hysterii a znemožňují racionální politickou debatu.

Zkvalitněním školství ani válkou proti šiřitelům poplašných zpráv se kritické myšlení a demokratické hodnoty nerozšíří po českých zemích jak řepka. Ale je to zásadní první krok, bez kterého budou všechny úvahy o nových vládních agenturách a úřadech jen vymýšlením lavóru, do kterého se chytá déšť z děravé střechy.