11.8.2020 | Svátek má Zuzana


SPOLEČNOST: Jak nás ohrožují zavřené školy

1.5.2020

Přesnější otázka zní: Jak dlouho si může dovolit naše civilizace zavřené školy, aniž tím ohrozí svou budoucnost? Podle odhadů v současné době je doma na celém světě asi 1,3 miliardy dětí a od půli března ve 22 evropských zemích zůstalo doma asi 290 milionů dětí.

V Německu jsou v současné době zavřené všechny školy, v Rakousku je provoz velmi omezený: vyučuje se přes internet a školy do 14 let navštěvuje například ve Vídni jen 0,6 procent žáků. Od 4. května a od 15. května se tam postupně do škol vrátí další žáci. Ve Švédsku jsou sice školy otevřené, ale řada rodin z velkých měst se odstěhovala s dětmi na chaty a učí se s nimi doma. Dánsko otevřelo školy pro mladší děti 13. dubna.

V řadě zemí se nyní vede diskuse o tom, jestli by se neměly zkrátit letní prázdniny, či zavést školní docházka i v sobotu. U nás se zatím uvažuje, že bude zahájena výuka na základních školách až od 25. května a to ve skupinách do 15 dětí. Této úvaze oponuje Model antiCOVID-19, který vytvořila skupina špičkových vědců, podle kterých úplné otevření všech škol by vedlo jen k 1,5 násobku až dvojnásobku aktivních případů, a proto k takovým opatřením není důvod.

Jako uzavření hranic ohrožuje rozjezd ekonomiky, podobně uzavření škol na dobu 4, 5 měsíců ohrozí vzdělanost mladší populace. O tom se na rozdíl od zahraničí tady moc nediskutuje.

Švédové upozorňují nejčastěji na to, že: škola učí děti základním rituálům, bez kterých se v životě neobejdou: pravidelně vstávat, chodit do školy, učit se, připravovat úkoly, sportovat atd. Delší absence, než jsou normální prázdniny, tyto návyky narušuje tak hluboko, že školy s nápravou ztratí spousty času.

A vzhledem k tomu, že k poškození dojde u dětí, s kterými rodiče nebudou doma soustavně pracovat a nedovolí jim, aby opustily zaběhlý rytmus života, bude se zase dle německých pedagogů zvětšovat rozdíl mezi chytrými dětmi a průměrnými žáky, a to v čase, kdy nové technologie vyžadují podstatně větší vzdělanost. A to platí už dnes skoro u všech profesí. Navíc právě tyto děti jsou ohroženi víc i digitální demencí.

Vyhledávače, říká psycholog Daniel Werner, totiž nahradily nutnost vědět kde informaci najít. Mozek se za několik let na novou situaci adaptoval. Absence přístroje se stává ztrátou paměti. Digitální domorodci, jak upozorňuje Daniel Spitzer, hledají permanentní vzrušení a štěstí, používají pouze krátké věty bez argumentů, nejsou schopné artikulovat myšlenku, jen impulzivně reagují. Jenže veškeré vědecké a umělecké výkony se rodí ve vzdělaném a vytrénovaném mozku, který si cvičí svou paměť a imaginaci. Dlouhodobější zavření škol počet dětí schopných novým tlakům odolávat a vykazovat vyšší výkony či se jen soustředit na práci s novými technologiemi se značně snižuje.

(Psáno pro ČRo Plus)

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.