SPOLEČNOST: Jak mě potěšil Červený kříž.
Vlastně to byla jen taková malá reportáž v televizních zprávách na Nově o tom, jak Červený kříž zrušil v Teplicích své azylové centrum pro bezdomovce. Důvod byl prostý, tak dlouho se ztrácely všechny možné i nemožné věci (obzvlášť mě pobavil pokus ukrást bojler), až se řeklo dost, pohár trpělivost přetekl, žádná pomoc nebude.
Je zajímavé, jak tato událost zůstala bez povšimnutí takzvaných „ochránců lidských práv“, což by se zaručeně nestalo, kdyby Červených kříž zkoušel najít jiné východisko, aby poctiví bezdomovci nebyli o tak potřebnou pomoc ochuzeni. Mluvím o instalaci videokamer. Už slyším ty rozhořčené hlasy o pošlapávání lidské důstojnosti, o špehování místo pomoci atd. atd. Ale takhle zůstalo jen ticho po pěšině.
Zůstává otázkou, na kolik by ty kamery byly účinné, předně by musely být důkladně přidělány, nejlépe v kleci, a i kdyby posloužily jako důkaz, co by si kdo na kom vzal. Bezdomovec nemá co ztratit a vězení se stravou pro něho není, obzvlášť v zimních měsících, žádným trestem. Nicméně se to ani nezkusilo a já se tomu v českých hysterických podmínkách vůbec nedivím.
Signál však zůstává jasný – když už láme hůl taková organizace jako Červený kříž, která by měla být opancéřovaná sloní trpělivostí a zároveň plná sociálního pochopení – co může český stát očekávat ode mě? Od občana, který se unaven vrací každý den pozdě z práce domu, před spaním stráví pravidelnou dávku reklam a další ráno rezignovaně volá policii k vykradenému vozu? Od občana, který dumá nad výplatní páskou, zda je fér, že poslanci daní jen polovinu svých příjmů?
NIC. Nic kromě rozhořčení nad nedělní politickou debatou. Je hezké, že vím, jak nějaký zástupce rómské menšiny obrůstá mechem, jak je důležitá integrace a jak by chtěla Strana zelených rozdávat Romům pruty místo ryb. Ano, vím, bylo to myšleno obrazně, přesto však nemohu přijít na reálný ekvivalent - místo sociálních dávek jim dát co? Není chyba právě v tom slovu „dát“? Zato výrazu „sociální dávky“ se politici vyhýbali jak čert kříži. Asi aby ho náhodou omylem nepoužili ve spojení se slovem „snížit“.
Žádnou konkrétní představu jsem se od zástupce menšiny ani od politiků nedozvěděl. Takže zase nevím, zda chce stát za naše peníze integrovat Rómy mezi bohaté (nákup vil v luxusních čtvrtí, zmiňovaný v minulém článku) , střední vrstvu či zda to odnese dělnická třída.
Na druhou stranu mi pořád vrtá hlavou, že například v New Yorku neberou Čínskou čtvrť nebo Koreatown jako problém. Proč by nemohla existovat taková Sociálně-pomocná (Rómská) čtvrť nebo vesnice? S výbavou, která by vyšla vstříc potřebám této komunity (speciální školy, úřad práce, zmiňované videokamery…). A se správně nastavenými motivačními prvky. A bez písemné smlouvy – zpět, smlouva určitě musí být sepsaná ….
A tak se jen těším, že mi stát udělá po vzoru Červeného kříže radost a řekne dost – dost plýtvání penězi na sociální dávky, které se míjejí motivačním účinkem.
Bohužel, takového Ježíška se asi od našich politiků nedočkám. Zřejmě jsem jako volič zlobil.