24.11.2020 | Svátek má Emílie


SPOLEČNOST: Jak jsem se stal pirátem

6.8.2009

Ne, nenarostla mi dřevěná noha, ani jsem neunesl obchodní loď v somálském zálivu. Vstoupil jsem do České pirátské strany.

Proč zrovna tam? Jsem počítačový programátor a mám rád hudbu. Kdysi v mládí jsem dokonce hrával na elektrickou kytaru. Tehdy se tomu říkalo rock nebo prostě bigbít. A už tehdy jsme měli problémy s parazitem. Nebyla to škrkavka ani tasemnice, nebyl to žádný nižší živošišný druh, ale byl stejně nepříjemný. Jmenoval se OSA - Ochranný svaz autorský. Hráli jsme totiž převážně vlastní písničky. Sami jsme je složili, sami otextovali a nechtěli jsme za ně žádné peníze, kromě odměny za živé vystoupení. Proto jsme se nestali členy OSA, ale stejně jsme jim museli při každém svém vystoupení zaplatit za každou svou písničku poplatek. Takže za co jsme vlastně platili? Za svoje vlastní pisničky? A kam přišly ty peníze? Nám se nevrátily, my nebyli v OSA. Někomu se "zadřely za nehty".

To bylo před rokem 1989. Řekli byste "no jo, za komunistů se dělaly i větší kraviny", jenže ouha! OSA, stejně jako každý parazit, je neuveřitelně nezničitelná. Ona existuje i dnes a její zisky narostly do neuvěřitelných výšin. No aby ne, vždyť dnes už nejsme za železnou oponou, hrají se tu písničky s celého světa. A z každé se vybere poplatek, i z těch, jejich autoři nejsou v žádném svazu, a ty peníze se částečně pošlou autorům a částečně skončí zase tam, kde skončily tenkrát, někomu "za nehty". Ale doba pokročila, už není jen OSA. Je tu Dilia, jsou tu svazy malířů, grafiků, herců ... Dokonce zvukaři o sobě začali tvrdit, že jsou umělci, a chtějí také své "výpalné". Zvukaři. Rozumíte tomu? To jsou takoví ti neviditelní chlápci, kteří sedí za mixážním pultem a dávají pozor, aby hlas z mikrofonů měl tu správnou hlasitost, barvu a aby to nehoukalo. To prý je umění. No, každá dobře vykonávaná profese je umění, ale to pak je umělec i velmi dobrý zedník nebo automechanik.

Prostě různých "ochranných svazů" je jako ... jako ... prostě moc. A každý chce své výpalné. A protože se tam točí velké peníze a naši poslanci tomu jednak nerozumí, dvak (druhý stupeň po jednak) jsou chudí a nějaký ten úplateček se hodí, tak zplodili zákony, kde se zavedla presumpce viny. Že to podle našeho práva nejde? Ale jde! Když si koupíte prázdné CD, DVD, hard disk do počítače, paměťovou kartu do fotoaparátu, kazetu do kamery, tiskárnu, pokaždé platíte drobný poplatek nějakým vyžírkům.

Je úplně jedno, že na CD si vypálíte své fotografie z dovolené. Je jedno, že na DVD nahrajete svoje vlastní amatérské video s prvními krůčky svého dítěte. Je jedno, že na hardisku máte pouze legálně získané programy. Je jedno, že na tiskárně tisknete jen vlastnoručně nadatlované dopisy, případně účetnictví. Mohli byste na paměťová média nahrát něco, co je chráněno autorským právem a vy jste to ukradli na internetu. Mohli byste na tiskárně vytisknout Harryho Pottera, kterého jste stáhli z internetu. Mohli byste. A proto, preventivně, je na vás nahlíženo jako na zloděje a zaplatíte poplatek někomu jako OSA, Dilia a já nevím, jak se všichni ti vyděrači jmenují. Jste "sprostý podezřelý", jste pirát! Ať chcete nebo nechcete, ať je to pravda nebo ne.

Takže ... vlastně ... ehm ... když jste ten pirát ... nechcete se k nám přidat? Nebo nás podpořit?

www.ceskapiratskastrana.cz

balík, tedy vlastně už pirát z Plzně :-)








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.