Úterý 12. listopadu 2024, svátek má Benedikt
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPOLEČNOST: Jak jsem přestal být pravičákem

Aby se vám něco takového stalo, nemusí se vám vůbec změnit hodnoty. Stačí zkoumat, jestli k jejich naplnění opravdu dopomáhají recepty, kterým jste tolik věřili.

Rok 2015 nebyl první, kdy jsem se o sobě dočetl, že jsem levičák. Byl první, kdy jsem se kvůli tomu nehádal. Jen krčil rameny. Tak jo. Tak nejspíš jsem.

Protože když si téměř přesně pět let po svém prvním pátečním komentáři pro Finmag a Peníze.cz udělám inventuru svých postojů, nemůžu se tvářit, že jsem vypadl z Občanského institutu.

Losing my religion

Ještě v roce 2011 jsem byl přesvědčený o tom, že výdajové škrty a snaha o vyrovnaný rozpočet jsou za všech okolností jedinou zodpovědnou a trvale udržitelnou politikou. O to přesvědčení jsem přišel. Hospodářské výsledky austerity neboli utahování opasků jsou přinejlepším rozpačité. Společenské dopady tragické.

O tom, že obvykle bývá moudřejší reakcí na krizi promyšlené utrácení než bezhlavé šetření, mě nepřesvědčil ani tak nejznámější zastánce keynesiánství Paul Krugman jako méně známý, ale taky méně arogantní Mark Blyth. A taky Amartya Sen, Simon Wren-Lewis a další autoři knih i článků.

Dlouho jsem věřil, že trh sám o sobě vyřeší koncentraci majetku a moci. Že monopoly časem převálcuje dravější konkurence. Že bohatí svoje jmění neudrží, pokud se nebudou snažit.

Ke Kapitálu v 21. století můžeme mít řadu výhrad, ale Thomas Piketty na historických datech pořád přesvědčivě ukazuje, že to tak v praxi nefunguje. Že má neregulovaný kapitál v zásadě přirozenou tendenci koncentrovat se ve stále menším počtu kapes, a že tomu ve 20. století spolehlivě zabraňovaly progresivní daně z příjmu a majetku, dědické daně a vyšší zdanění firem. Proč je nerovnost větší problém než jen optický, to vysvětluje třeba Joseph Stiglitz v The Great Divide nebo Robert Reich v Saving Capitalism.

Vyrostl jsem ve všudypřítomném přesvědčení, že byrokracie byla doménou starého režimu, ve kterém se do všeho montoval stát, a že pro ni v tržním hospodářství nezbude místo, protože žádný podnikatel přece nebude otravovat zákazníky. Hop na špek. Když porovnám klientský zážitek ze státní Moravské zemské knihovny nebo (zprostředkovaný) občanský zážitek z Estonska s komunikací s poskytovatelem internetu nebo bankou, tak se generalizacím musím smát.

O tom, že jsou kapitalismus a byrokracie kamarádi, píše kousavě a čtivě David Graeber v Utopia of Rules.

Když školní docházku začínáte v roce 1990, nemůžete se během ní vyhnout nalejvárně, že kapitalismus rovná se demokracie a naopak. Blaze zemím, ve kterých to tak je. Jak ale opakovaně přesvědčuje Slavoj Žižek a vlastně celá levicová publicistická scéna, tržní ekonomika se obejde bez demokracie, občanských svobod a lidských práv, a vůbec to nemusí vadit její efektivitě.

Levičák is the new pravičák

Do osnovy jsem si zaznamenal několik dalších věcí, na které jsem změnil názor, ale sper je čert. Nemám ambici ukázat, že se pravice ve všem plete a levičáci mají vždycky pravdu, nic takového si ani nemyslím. Rozepsal jsem se o konkrétních tématech proto, abych na nich mohl ukázat jednu podstatnou věc: nalevo mě neposunula žádná výrazná změna hodnot. Pořád věřím v osobní zodpovědnost a autonomii, v podnikavost, decentralizaci. Nejsem solidárnější ani víc rovnostářský než dřív. Došel jsem ale během let k přesvědčení, že:

Za prvé, i když si tyhle hodnoty pro sebe v Česku velmi šikovně uchvátila pravice, v praxi se je velice dobře daří hájit vládám, které jsou spíš krapet doleva. Kdybych se měl narodit znovu, tentokrát jako žena, a ve dvaceti nemít nic víc než dobré nápady a drajv, tak ať je to prosím spíš ve Skandinávii než v nějakém státě na jihu USA ovládaném republikány.

Za druhé, ty hodnoty se v mnoha případech hájí lépe kolektivně než systémem každý sám za sebe a Bůh proti všem. Před pěti lety jsem pěl o freelancerech, maminkatelkách, o tom, že sdílet je lepší než vlastnit. Teď místo toho vidím prekarizovanou pracovní sílu, která kapitalizuje všechno, co jde, protože jí v závodu ke dnu nic jiného nezbývá. Profesní organizace, cechy, odbory: to všechno by jim (nám) mohlo pomoci k lepší pozici při jednání o podmínkách a v důsledku větší osobní seberalizaci, ale jaksi to není pro hipsterproletariát dost cool.

Mohl bych napnout všechny svoje přesvědčovací schopnosti a nálepce levicového publicisty se bránit. Trh mám pořád za skvělý vynález. Bankovní systém taky. K dotacím jsem podezřívavý. Spousta regulací je hloupých, některé kontraproduktivní nebo vyloženě nebezpečné. Veřejné instituce mají tendenci konzervovat stav, kvůli kterému byly založené. Většina bohatých lidí, co znám, je super. Nenávidím, když někdo vyslovuje slovo „podnikatel“ ironicky po jednotlivých slabikách. – Ale na tom všem bych našel shodu i s řadou lidí, kteří se považují za levičáky jako poleno.

Takže pokud mi chcete říkat levicový publicista, klidně. Mě to neuráží. A jsem zvědavý, kam mě dostane dalších pět let psaní.

Převzato z magazínu Finmag.cz se souhlasem redakce

Aston Ondřej Neff
12. 11. 2024

Máme tu celý náš dnešní komunismus v kostce.

Ondřej Neff
12. 11. 2024

Jaká byla podzimní událost, která zasáhne naše životy a zanechá trvalý otisk?

Zdeněk Roller
12. 11. 2024

Čekají nás „zajímavé časy“. Ale už jsme někdy žili v jiných?

Jan Bartoň
12. 11. 2024

Česká média prošla výraznou proměnou. Tón informací o Trumpovi se velmi změnil.

Tomáš Vodvářka
12. 11. 2024

Zdá se, že všechny tři možnosti jsou na stole. Případ Michala Redla je svým způsobem klíčový.

Aston Ondřej Neff
11. 11. 2024

Zdeněk Hřib se stal předsedou Pirátů. Za jeho primátorování Praha definitivně zastavila svůj rozvoj.

Aston Ondřej Neff
9. 11. 2024

Vládní koalice utržila další vítězství , když ve sněmovně protlačila úpravy penzijních parametrů.

přečetl Panikář
9. 11. 2024

Po desetiletích mnozí z nás konečně mohou s úlevou vydechnout.

Aston Ondřej Neff
12. 11. 2024

Máme tu celý náš dnešní komunismus v kostce.

Marian Kechlibar
9. 11. 2024

K posunu ve prospěch republikánů došlo prakticky plošně, i ve státech, které jsou tradičně baštami...

Karolína Kučerová
12. 11. 2024

Prezident Petr Pavel se při úterní debatě se studenty ve Znojmě zastal současné mladé generace....

Lidovky.cz, ČTK
12. 11. 2024

Ropa a plyn jsou dary od boha, stejně jako slunce nebo vítr, prohlásil v úterý na klimatické...

ČTK, Lidovky.cz
12. 11. 2024

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou...

Linda Kholová
12. 11. 2024

Jeho obrazy budí zasněný úsměv, zároveň je v nich ale špetka čehosi znepokojivého, co jitří...

Lidovky.cz, ČTK
12. 11. 2024

V jihočínském městě Ču-chaj 35 lidí zemřelo a 43 je zraněných poté, co v pondělí 62letý řidič...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz