aneb Jak se z Čechů dělají pitomci

Lidé měli o sobě před rokem 89 velmi dobré míněni a domnívali se, že jsou potenciálními kapitány průmyslu nebo světovými umělci. Často bylo slyšet, jó kdybych tak mohl podnikat nebo kdybych nemusel vyrábět ty idiotské nástěnky pro brigády socialistické práce a mohl se živit na volné noze jako výtvarník, to byste všichni viděli, jaká umělecká díla by vznikla! A pak v mnoha případech nastoupilo velké rozčarování a on musel makat více než předtím.

Ale nejsou to jen potenciální podnikatelé a umělci, jsou to i zneuznaní politici, kteří vše vědí nejlépe a i zde na NP působí velice plodný politolog, který proslul svými kritickými články na vše české. Ale i on měl možnost po roce 89 uplatnit své moudro v politické straně. Ta měla mít - dle toho, do jaké role se pasuje svými články - raketový start, proč tedy měla raketový pád? A nyní tento politolog dští na náš stát a národ hromy a blesky. Proč chybu za své neúspěchy nevidí u sebe, ale v našem národě?

A není sám, kdo naše lidi vidí jako nesvéprávná individua. Se zájmem jsem si přečetl článek přes celou zadní stránku MF Dnes z 22.11.2009 Nedivte se, třetina lidí jsou pitomci, kde je rozhovor s psychologem Slavomírem Hubálkem, a rád bych zde uvedl některé jeho myšlenky, kterými odůvodňuje svůj pesimistický pohled na náš národ po roce 1989.

První zajímavá dedukce
Pan psycholog Hubálek odpovídá na otázky novináře, na příklad, proč u některých lidí převládá po 89 skepse.
Říká, že jsou lidé, kteří oceňují svobodu, protože mohou cestovat, ale jsou lidé, ti co mají "ty králíci", a těm údajně svoboda nic neříká.

Nejste na podobné lidí moc příkrý, ptá se novinář?
Existuje kategorie lidí, kteří svobodu nepotřebují. Výzkum ukázal, že je to asi pětina lidí, kteří dávají přednost sociálním jistotám či větší bezpečnosti na ulici.

Nasleduje další otázka, uvedená slovy, to je dost velká skupina občanů. Existuje pro to psychologická či jiná danost?
Stačí se podívat na tak zvanou distribuci inteligence. Ve společnosti je třetina lidí, kteří jsou prostě pitomí. Jsou hloupí.

Tak se sám sebe ptám, co z vyjádření pana Hubálka plyne? Odpověď je prostá, svobodu nemá rád ten, kdo necestuje, tím spadá do kategorie pitomců. Mylně jsem se tedy domníval, že svoboda nespočívá pouze ve volném pohybu, ale patří sem třeba i možnost přečíst si dříve zakázanou knihu, poslouchat hudbu, která byla přístupná pouze v rádiu a kterou v éteru minulý režim rušil rušičkami. Nebyla ani možnost si ji koupit třeba na gramofonové desce, a tak bych mohl dlouho pokračovat. Na štěstí mě pan psycholog uklidnil, že to s těmi hlupáky neplatí jen pro Česko, ale platí to obecně.

Druhá dedukce
Ale pozor, přestože to platí obecně, tak Češi nejásejme, dle pana profesora jsme na rozdíl od jiných národů přece jen minimálně burani, protože jsme přišli do měst z venkova a navíc jsme národnostně a rasově směska. Národnostně, dejme tomu, ovšem rasově mi to moc nesedí, ale budiž. Pan psycholog připomíná, že už někde napsal, že jsmetakoví voříšci Evropy.

No, to s těmi voříšky je velmi roztomilé, ale to už zde bylo a k nápravě by stačilo jen oprášit Norimberské zákony, co říkáte, pane profesore? Ovšem člověku přijde k smíchu, když ve stejný den a ve stejných novinách je článek nazvaný Když má Nováková ráda Nguyena od Kristýny Komůrkové a psycholog pan Petr Smolka zde v této souvislosti publikuje článek nazvaný Smíšené páry jsou snem genetiků. K voříškům se, na rozdíl od pana psychologa Hubálka, vyjadřuje v superlativech a je údajně snem genetiků, aby tuzemci si brali přinejmenším prapůvodní obyvatele Austrálie.

Kladu si otázku, co třeba takové USA, kde jsou na své přistěhovatelství naopak hrdí a hovoří o kotli národů. Co Austrálie, nebo Argentina a další jihoamerické státy?

Shrneme-li oba názory psychologů na vznik pitomců v našem národě, pak můžeme vědecký prokázat a lokalizovali určitě jednoho českého pitomce, tedy hlupáka.

Dedukce třetí
Je zde i zajímavá otázka, která jakoby panu profesorovi nahrává na smeč ve věci zlotřilých Čechů, cituji: "Tolerance k podvodnému jednání či menší krádež bohužel patří k psychologické výbavě Čechů, ne?" Jeho vyjádření je opět zajímavé, bohužel nejde je zde pro jeho délku citovat. Takže ve zkratce. Příčinou je a vlastně za všechno špatné může president Václav Klaus svým výkladem volného trhu a odsuzováním havlismu. Za všechno dobré děkujme naopak Václavu Havlovi.

Pan psycholog tohle tvrzení odůvodňuje pohovorem s prvním nájemným vrahem, který mu řekl: "Je směšné, že pravda a láska zvítězí nad nad lží a nenávisti. Všechno je jenom byznys a kšeft. Zákon nabídky a poptávky." Pan psycholog k tomu dodává: "...holt to patří do výbavy tohoto typu osobnosti. Za pár let jsem to začal slýchat od řady jiných lidí včetně politiků. Považuji za nebezpečné vysmívat se pravdě a lásce."

Jak je to tedy s pravdou a láskou? Trochu odbočím, abych na konkrétním případě prokázal, k čemu je vítězství pravdy. Jisté firmě město odkoupilo provozovnu a náhradou jí nabídlo pozemek pro výstavbu nových prostor, na jiném místě, ale hned vedle její druhé provozovny. Pro firmu byla nabídka z důvodu centralizace výroby výhodná, a proto ji přijala a zároveň se zavázala, že odkoupenou nemovitost vyklidí do konce roku 2010. Ovšem úředník, říkejme mu Kutěj, "zařídil", že pozemek koupil jeho známý a firma utřela nos. Po intervenci zastupitelstvo schválilo revokaci kupní smlouvy. Ano, hurá, pravda zvítězila. Proč ale ve firmě nenastala euforie z vítězství pravdy? Protože kupec nechce pozemek vrátit, a tak zbývá soudní spor. Soud do konce roku 2010 nenařídí ani jednání a navíc je málo pravděpodobné, že by kupní smlouvu zrušil, protože zde není právní pochybení, ale pouze morální selhání. Firma má na výběr, buď půjde do pronájmu a utržené finance se rozplynou v nájmu, nebo ukončí činnost.

Takže i já se přidávám ke všem, kteří se vysmívají sloganu o pravdě a lásce, protože jde o nesmysl. Láska je imaginární výraz, kterým lze vyjádřit ledacos, třeba i lásku k penězům a honbě za mamonem. I když o peníze jde vždy až v první řadě. A k čemu je pravda bez možnosti nastolení práva?

Dedukce čtvrtá
Pan psycholog rovněž vyjmenovává nešvary naší společnosti jako lhaní, podvody a korupce. A dodává: "Lidi to odrazuje od politiky a veřejného dění. Ztrácí se tím i étos listopadové revoluce."

Dovolím si upozornit na dvě vyjádření, která asi unikla pozornosti, ale úzce souvisí s výše uvedenými nešvary. Ministr spravedlnosti pan Pospíšil pochválil novelizaci trestního zákoníku, že opakovaná krádež se škodou do 5000 Kč už nebude posuzována jako recidiva a provinilec za ni nepůjde do vězení, ale bude to pouze přestupek řešený ve správním řízení, čímž stát ušetří značné náklady na provoz nápravných zařízení. Poznamenám, že jsem v souvislosti se zveřejněním škod, které tito lidé způsobili, četl, že má být propuštěno vbrzku asi 120 odsouzených, kteří tuto trestnou činnost páchali opakovaně.

A ptáte se, jakou škodu způsobili obchodním řetězcům? Zde máme být na co hrdi, držíme evropský primát. Zloději u nás ročně nakradou jen v obchodních řetězcích zboží za 8 miliard korun. Naším zákonodárcům vůbec nevadí, že jde mimo jiné o prestiž státu a že nejsou okrádány pouze nadnárodní společnosti, ale my všichni. Věřím, že naší recidivisté takovou úpravu zákona přivítají, a dá se předpokládat, že statistickou bilanci našeho státu ještě o něco vylepší.

Dalším transparentním hodnocením morálky společnosti bylo vystoupení ombudsmana pana Motejla, který se vyjádřil ke stavu na právnické fakultě v Plzni slovy, že kdyby byly volby, žádná kauza právnické fakulty by nevznikla, protože sdělovací prostředky by se věnovaly volbám.

Je to starší člověk a měl jsem ho docela v úctě, ale děsí mě představa, že si neuvědomuje hloubku problému, kdy nejde o problém medializace, ale o odhalení katastrofického stavu vysokého školství a o prachsprostý podvod, který může poškodit každého občana této země, ať již výkonem policie nebo soudní, ale i zákonodárné moci.

V závěru rozhovoru se pan psycholog Hubálek podivuje, že učí na dvou vysokých školách a když se ptal, kdo ze studentů byl v úterý na výročí sametové revoluce slavit, přihlásil se jediný žák.

Ale na to si již pan profesor odpověděl sám, je to ztráta étosu listopadové revoluce. Proč by studenti měli oslavovat výsledky revoluce, které tolerují a umožňují lhaní, podvody a korupci, což potvrzují výroky nyní už bývalého ministra spravedlnosti i ombudsmana? Nemám tu možnost, ale panu profesorovi bych rád vzkázal, že hlupákem, použiji-li jeho slovník tedy pitomcem, se nestává člověk, přestěhuje-li se z vesnice do města nebo není-li čisté rasy a je, jak se pan profesor posměšně vyjádřil, voříškem. Pitomce z něho naopak může udělat pouze namyšlený hlupák mající na něho vliv z důvodu svého postavení. Třeba jako vysokoškolský profesor.