SPOLEČNOST: Integrace neplatičů ve společnosti
Podobně hlasitě zazněl názor, že problém nebyl vyřešen, ale jen přesunut. Že ne? Ředitelé a manageři se prezentují ve vilách, střední třída splácí hypotéku za byt v paneláku, dělník se svojí rodinou bydlí v garsonce babičky, ta si užívá spokojené staří na LDNce a neplatič nájemného (pokud má štěstí a neskončí na ulici) žije v plechovém kontejneru. Tohle sociální rozdělení funguje ve všech vyspělých národech a má také motivující účinek. Úředník, který měl tu čest být pozván i s manželkou na šéfovu narozeninovou party, neváhá a zadluží se na dalších 8 let, aby jeho dcera poznala vymoženosti australské univerzity (teda, on váhá, manželka však nikoliv), dělník bez váhání vlepí výchovný pohlavek poté, co zjistí, že se mu ztrácejí cigarety, a opilý bezdomovec u Delvity je varovným prstem pro všechny, co si pohrávají s myšlenkou rychlého zbohatnutí.
Co tedy vlastně znamená to volání po integraci? Nejdražším řešením je nákup vil, nejlevnějším rozvoz po Delvitách a kompromis postihne střední třídu.
Všichni kritici kontejnerové akce by se nejprve měli zamyslet a navrhnout svá vlastní řešení. A připomínám, že řešením není dialog, dialog je pouze prostředek k řešení.
Můj postoj však neznamená, že by nový předseda KDU-ČSL nějak změnil mé volební preference. Důvod je jednoduchý – zatímco komentátor Novy se amatérsky točil kolem zkresleného výroku o vředu, já bych dal naprosto jednoduchou otázku: „Pane předsedo, doporučil byste tomuto typu sociálně slabé rodiny používání kondomu či antikoncepci?
A velice by mne zajímalo, zda by si předseda Čunek vystačil s přímou odpovědí typu ANO-NE.