Epidemie nebezpečných infekcí zpravidla začínají nenápadně. První pacient v hamburgské nemocnici s průjmem, křečemi a zvracením by nevzbudil větší pozornost infekcionistů, kdyby se v příštích dvou dnech neobjevili čtyři další nemocní se stejnými příznaky. Bylo to v polovině května. Začal poplach. V zemi, kde se narodil Robert Koch, dovedli rychle najít původce nemoci. Je to jeden vzácný kmen Escherichia coli typu 0104:H4. Escherichií má každý člověk ve střevě statisíce. Pomáhají nám trávit potravu. Některé její kmeny se však vzbouřily proti svému hostiteli. Začaly vyrábět nebezpečné toxiny, které mimo jiné vážně poškozují ledviny a ohrožují jeho život.

Pátrání po zdroji nákazy bylo dlouho neúspěšné. Začalo obviněním okurek ze Španělska, objevily se zprávy o infikovaném mase. Nakonec se provinilý kmen našel v klíčcích dodávaných do obchodů pod názvem Boxhagener Sommer Mix z biofarmy se sídlem blízko Berlína. Zmatky, v jejichž důsledku byli poškozeni španělstí zemědělci, byly způsobeny tím, že některé republikové laboratoře pracovaly se svými vlastními testy a informovaly o výsledcích tisk. Federální Kochův institut v Berlíně reagoval pozdě mimo jiné díky průtahům při zasílání hlášení složitou pavučinou zbyrokratizované administrativy. Nedostatečná byla také koordinace s institucí Evropské unie zodpovědnou za prevenci potravinových infekcí.

Američné si berou z tohoto vývoje poučení. Zčásti si pochvalují, že jejich Centra pro kontrolu nemocí a prevenci (US CDC, Centers for Disease Control nad Prevention) našla nedávno zdroj obdobné infekce do šesti dnů, zastímco Německu – a Evropě - to trvalo dlouhé týdny. Upozorňují však, že tato americká přednost může skončit, protože sněmovna snížila Obamou požadované výdaje na kontrolu bezpečnosti potravy z 955 miliónů na 750 miliónů dolarů.

Pokud jde o bezpečnost potravy, je zde ještě jeden rozdíl mezi USA a Evropou. V Americe se nebojí geneticky upravené potravy, zato jsou přísnější na antibiotika přidávaná do krmiva dobytka. Tato antibiotika mohou vychovávat střevní mikroby k resistenci.

Psychiatrie se dlouhá léta potýká s jinou pandémií, kterou svět prohrává: S pandémií závislosti na drogách. Jednou z jejích nejzáludnějších forem je závislost na hracích automatech, kde pacient sice v krvi drogu nemá, ale hazardní hra mu doslova předrátovává nervové spoje v mozku tak, aby ho nic netěšilo kromě hry, v které je odměnou cinkot padajících mincí.

Mám mezi svými pacienty, kteří se dokázali zbavit této závislosti. Jsou však nadále velmi nešťastní. Příštích deset až dvacet let budou vydělávat jen na to, aby splatili své dluhy.

Máme konečně zákon, který umožňuje místní samosprávě regulovat počet a umístění jednoho typu hracích atomatů. Neměly by být např. v blízkosti škol nebo lékárny. Má radost z toho však byla předčasná. Se změnou jejich rozmístění, event. s jejich zákazem musí starostové počkat, až skončí smlouvy provozovatelů s ministerstvem financí, což může být třeba za deset let.

Přemýšlím, jestli ta saská biofarma bude dodávat infikovanou zeleninu na trh ještě pár let, protože nelze zrušit její smlouvy s odběrateli a ti nemohou zrušit své smlouvy s prodejnami zeleniny.

Čím se liší nákaza E. coli od nákazy hazardní hrou? Hazard zabíjí jako E. coli. Sebevraždy hazardních hráčů před kasinem v Monaku jsme vídali i ve filmech.

Záleží na názvech. Herny dělají reklamu výherním automatům. Ano, automaty skutečně vyhrávají. Prohrávají ti, co na nich hrají. Jinak by je herny přece ani neprovozovaly. Což ovšem platí o všech loteriích, včetně těch státních. Stát ostatně vydělává především na lidských neřestech. Cigarety a alkohol jsou zdaněny. Jen prostituce zatím uniká.

Taky se dovídám, že závodníci na našich silnicích se nadále budou moci vymlouvat na osobu blízkou, která řídila. Zákon prý je špatně napsán. Jsou snad naši právníci, legislativci a ti, co zákony schvalují, špatně placeni? Nebo si už někdo v zákulisí mne ruce, protože připravuje smlouvy s jinými právníky, kteří ty špatné zákony přepíší?

Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora