Coby pracovník jednoho z ministerstev mám za povinnost čas od času se účastnit nejrůznějších školení. Na tom nic divného není. Je v zájmu každého zaměstnavatele, aby se jeho zaměstnanci průběžně vzdělávali a tím si zvyšovali kvalifikaci.

Nerozumím však, proč je v zájmu zaměstnavatele – navíc státního úřadu, který se nemá vázat na žádnou ideologii ani náboženství – poskytovat svým zaměstnancům ideologická školení. A nad to jejich účast na takových školeních vyžadovat jako povinnou.

Na co narážím? Tak jako mnozí další kolegové i já jsem byli automaticky přihlášeni do e-learningového kurzu „Rovné příležitosti žen a mužů“.

Na úvod několik citací ze studijního materiálu: „Naše evropské společnosti jsou založeny na principu genderové nerovnosti.“ (Jistě, africké, asijské nebo arabské kultury to dotáhly v oblasti uznání důstojnosti ženy nesrovnatelně dále.) „Pohlaví“ jsou „biologické vlastnosti, které odlišují lidské bytosti jako muže a ženy“. Naopak „koncept genderu poukazuje na to, že rozdíly mezi ženami a muži, které jsou všeobecně považovány za vrozené, lze považovat za naučené (např. lze předpokládat, že ženy nemají „od přírody“ pečovatelské sklony)“. V kapitole „Terminologie“ se naučíme, co je gender mainstreaming, genderová analýza, genderový audit, genderové role, genderové rozpočtování (gender budgetting) a že existuje speciální kategorie lidských práv – tzv. „lidská práva žen“, zahrnující také „reprodukční práva“, včetně práva svobodného rozhodnutí se pro interrupci.

Autoři školení jsou natolik fascinováni genderovou tématikou, že obyvatele Evropy označují za „Evropanky a Evropany“, navrhují, aby se všechny statistiky týkající se osob primárně sledovaly podle pohlaví, volají po zavádění kvót v politice, protože „ženy tvoří většinu mezi občany a zároveň daňovými poplatníky…“ (pro zavádění kvót používají vznešený název „paritní demokracie“). Nijak se netají tím, že usilují o novou společnost vybudovanou na principu genderové rovnosti.

Zapomínají ale dodat to podstatné: že koncept genderu je jednou z mnoha společenských teorií, tedy spíše ideologií. Je stejně vědecký jako vědecký světový názor, který se vtloukal do hlavy generacím v době komunismu. Podle konceptu genderu neexistují muži a ženy, ale pět genderových identit: heterosexuální muži, heterosexuální ženy, homosexuální muži, lesbické ženy a tzv. transgendeři. Každý z nás si mezi těmito identitami může svobodně vybírat.

Autoři školení tyto a další informaci zamlčeli. Možná, aby příliš nešokovali. Kompletně však akceptovali genderový slovník. A zájemcům o hlubší studium poskytli kontakty na webové stránky neziskovek, které chybějící informace doplní.

Genderoví odborníci objíždějí školy a vypráví dětem alternativní genderově vyrovnané pohádky, ve kterých statečná princezna seká drakům hlavy. Bylo by divné, kdyby státní správa jejich řádění zůstala ušetřena.

A co když považujete genderovou teorii za velký nesmysl? Po absolvování školení se budete s pojmy jako genderová rovnost kamarádit. A pokud ne, octnete se na nevědecké půdě, "Genderová rovnost je znalostní oblastí," píše se hned v první kapitole. "Osobní názory nejsou poznání."

P.S.: Autorský tým e-learningového kurzu se mi nepodařilo vypátrat. Našemu úřadu je dodáván externě.

Autor je právník, předseda Mladých křesťanských demokratů