29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Hymna a diskuse o ní

Funkcionáři kolem Olympijského výboru se rozhodli rozproudit diskusi o naší národní hymně s tím, že je údajně třeba posílit národní hrdost a vlastenectví. Do této diskuse se tudíž zapojuji.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
G. Kovář 3.4.2018 12:50

Modlitba pro Martu

Zase je aktuální, tentokrát ve vztahu k Evropské Unii.

V. Klepetko 3.4.2018 0:00

Nechtěl jsem ten článek vůbec číst.

Jenže jsem udělal chybu a přečetl :-)))

Zvedá se mi z autora žaludek. Aston má velmi špatný vkus, pokud nechápe, že podobné texty smrdí!

P. Papež 2.4.2018 23:52

To

To, co jste napsal, myslíte vážně ? Zjistěte si, v kterých zemích slavní hudební skladatelé složili hymnu. Řekl bych, že v žádné. Jen to přiblblé EU si zvolilo Beethovena a lidé sakra dobře se živící díky EU jsou z toho nadšeni. Ukázka EU hlouposti.

P. Jirkovský 3.4.2018 8:15

Re: To

Třeba v Rakousku to byl J. Haydn, v Brazilii davSilva atd.

R. Neveselý 3.4.2018 17:07

Re: To

Papež se trošku připossral :-))

T. Hraj 2.4.2018 22:02

Patologické Payne,

Vážené Payne (podle vzoru Pehe), nikdo vám české občanství nenutí. Klidně ho vraťte a ponechejte si pouze to pravé, eurounijní (ke své hrůze jsem tuhle zjistil, že to opravdu existuje a že ho prý mám i já).

Š. Hašek 2.4.2018 20:00

Buď si dělá srandu/legraci.

Nebo je to blb. Zkráceno.

D. Stirský 2.4.2018 18:08

Jinak podle Peyneho logiky

je veleslavným migrantem Jaromír Jágr.

D. Stirský 2.4.2018 17:56

Ve Švejkovi je výraz "polo.....prďoch"

Ještě bych uvedl, že hudebních "migrantů" z Čech bylo v Evropě zvláště na přelomu 18. a 19. století a ve století 18. "neurekom". Peyne zřejmě nikdy neslyšel jména jako Mysliveček, Bendové, Stamitz, Richter, Rejcha, Vraničtí, Dusík, Kramář, Czerny, Hummel, Punto-Stich, Jírovec.... A Tyl nebyl žádný muslim s harémem, táhnul to se dvěma, tuším se sestrami. Což je běžné i v době dnešní. Kde domov můj nebyla žádná odrhovačka - četl jsem, že ji měl rád už třeba Mácha. A když se likvidoval rodinný tábor v Auschwitzu, lidé si ji zpívali, když je převáželi do plynu.

V. Novák 2.4.2018 17:11

Pane Payne, trhněte si nohou!

...

J. David 2.4.2018 13:08

Tak nevím

zdali si nemá Jeník Payne dát studený náčinek na hlavu, či vlažný na moudí. Jsem z něho "jelen".

V. Kotas 2.4.2018 13:27

Re: Tak nevím

U něho by zřejmě nepomohlo ani jedno.

P. Portwyn 2.4.2018 11:34

Kdyby autor napsal

"nenávidím vše, co je české, takže i národní hymnu", to by se ušetřilo času a bitů...

O. Zuckerová 2.4.2018 12:13

Pane autore článku, mám

několik dotazů a poznámek: Jelikož je "národovectví" jedním "ze sloganů vytrubovaných z Ruska do Evropy", mohl byste laskavě uvést plné znění tohoto "sloganu", případně (jelikož je "jedním ze...") - uvést nějaké další? Děkuji. Jelikož jste (správně) uvedl, že Fidlovačka ve své době neuspěla u publika (není rozhodující,to n euspělo velké procento uměleckých děl), doplňuji chybějící informaci , že byla pro svou (byť naivně podanou) vlasteneckou tendenci znovu oživena za 1. světové války (Vinohradské a další divadla), a dále pak r. 1934 v době hrozícího nacismu. Proč byla mj. Kde domov můj zakázána za doby Bachova absolutismu ? Není to tím, že dílo obstálo v obvyklém „lidovém (dle Vás pitomém)referendu“ času, který teprve ukáže, může-li něco dát i jiným generacím?

Dále: Je Vám známo, že J.K. Tyl nebyl mormon ani muslim? Tvrdit, že Tyl „pěstoval mnohoženství“ je opravdu legrační! Měl dvě ženské, s jednou byl ženatý a s její sestrou měl 9 dětí. Prosím, vyjasněte si pojem mnohoženství. – Škroup nebyl žádný migrant (necestoval ilegálně skryt v žebřiňáku pod hromadou sena), nýbrž hudební emigrant, který se jako mnozí nemohl doma uživit. To by se pak i v osobě J.A. Komenského mohlo „oslavovat migrantství“ – což by se ale v tomto případě nehodilo do krámu, že?

P. Portwyn 2.4.2018 12:19

Re: Pane autore článku, mám

Ehm... jste si jista, že jsem pan Payne? :o)

Jinak oceňuji trefnou poznámku o "mnohoženství".

O. Zuckerová 2.4.2018 12:26

Re: Pane autore článku, mám

další poznámky: dle Vás mu nad hrobem "ironicky zahráli" na trubku Kde domov můj. Nevím, jak se hraje ironicky na trubku, to nás v nauce o nástrojích neučili, ale myslím, že jste špatně oreprodukoval větu ze škroupovského článku na webu, že "ironií osudu je, že na jeho pohřbu zazněla..." atd. Na pohřbu u věřících protestantů bych zase nějaké ironizující špásy nehledala. A nakonec k té Modlitbě pro Martu: tak jestli je něco skutečný cajdák,tak je to právě tohle. Že přišla do času a situace, které ji vynesly do výšin popularity, je jiná věc. Ale hymna? Jste humorista! Pateticky vyjadřovat naději, že "teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí..." by se hodilo zpívat jedině v šatně po vyhraném zápasu, jemuž předcházela řada projetých!

S. Petr 2.4.2018 13:15

Re: Pane autore článku, mám

Někde mohou být i dvě mnoho. Kolik je vás ?

J. Schwarz 2.4.2018 11:21

Že vy musíte

všude nas..at nějakého "migranta" jakoby jste si ve své "humanistické" zaslepenosti nedokázal představit že přimigrovavší evropan, Holanďan, Rakušák nebo Rus je něco jiného než Dajak z Bornea...

P. Moravčík 2.4.2018 11:11

Slovenský hudobník Peter Breiner,

ktorý sa neskôr úspešne etabloval v Kanade a USA, dostal lukratívnu ponuku o nahranie hymien všetkých štátov Zeme. Spomínal, že na neho po desiatkach ryčných vlasteneckých, odbojných, nafúkaných, bojovných a bohvie akých ešte textov, zapôsobila ako balzam slovinská hymna, pokojná, láskavá, ospevujúca krásu rodnej krajiny, víno, plody zeme... Českú nespomínal, možno preto, že ju ešte my starší berieme ako integrálnu súčasť našej kultúry. Rozhodne je jednoznačnejšia ako slovenská, kde v jednom verši nie sme si istí, či sa máme s tými bleskami vysporiadať sami, alebo sa prikrčíme a ono to nejako prejde samo :-). Máte peknú hymnu, láskavú, oslavujúcu a mierumilovnú, nevymýšľajte zase nejaké hlúposti, doteraz nikomu nevadila a odrazu taký rozruch.

P. Han 2.4.2018 11:43

Re: Slovenský hudobník Peter Breiner,

Nevymýšlíme. Vymýšlí pouze český olympijský výbor, který patrně pokládá hymnu za cosi z oblasti PR či reklamy, co se dá každoročně obměňovat jako reklamní spoty na prací prášky. A vymýšlí vykořeněný chudák Jan Payne, kterému vadí tato hymna, tento stát, tento národ i jeho dějiny. A místo, aby se stal "migrantem", jejichž práva na vše propaguje, a odešel tam, kde by našel svůj prefabrikovaný ráj, zůstává sedět na řiti a chce, aby se změnilo vše kolem něj podle jeho snů. Medicína má pro to jistě odborný termín.

P. Moravčík 2.4.2018 12:11

Re: Slovenský hudobník Peter Breiner,

Odpusťte, samozrejme som myslel na činovníka ČOV, nemyslel som to paušálne. Ale aj tak ma zarazilo, aký rozruch v spoločnosti to spôsobilo.

J. David 2.4.2018 13:45

Re: Slovenský hudobník Peter Breiner,

Pane Moravčíku, máte pravdu, pitomců se vždy vyrojí přehršel. Dovedete si představit, že by Slováci požadovali změnit hymnu z Blýskání nad Tarou, na Rež a rúbaj do krve (https://www.youtube.com/watch?v=E4Lgbg6M_18), aby to znělo úderně? Ti pitomci z olympijského výboru asi mají "houno co na práci", tak z nudy vymýšlí hovadiny. Tu hovadinu za 0,6 Mega jsem slyšel, rvalo mi to sluch (věc názoru), to ta hovada mohla třeba přijít s chorálem Ktož sú Boží bojovníci a zákona jeho (https://www.youtube.com/watch?v=elskCac9wSI), také úderné a nemá to "copyright".

P. Moravčík 2.4.2018 15:55

Re: Slovenský hudobník Peter Breiner,

Žiaľbohu, pán David, dokážem si to predstaviť. Kým v parlamente sedí také niečo ako Kotleba and his boys, nie je to taká nereálna predstava. Dúfam len, že sa mýlim a Slováci nie sú takí blbci, aby k tomu došlo.

Novú verziu českej hymny sa mi nepodarilo ani opakovane spustiť, tak výsledok nemôžem posúdiť, ale hymna, vlajka a znak by sa nemali konjunkturálne meniť. Ešte teraz sa naštvem, keď si spomeniem na živánsku pod Kriváňom.

J. Pallas 2.4.2018 21:23

Re: Slovenský hudobník Peter Breiner,

Zkuste to tady:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ceska-statni-hymna-olympijsky-vybor-nova-hymna-verze-milos-bok-cov-sportovci_1803281025_haf

D. Stirský 2.4.2018 9:46

Je to plné polopravd a ty jsou horší

než skutečné lži. Za zpěv této hymny se i střílelo a věšelo. To jaksi autorovi uniklo. Co je však zajímavé, že na bankovkách echt Čecha nemáme: Karel IV. - poloviční Lucemburk, Palacký, Komenský, Masaryk - Moraváci, Němcová - původ nejasný, Destinová - jméno dle německé učitelky von Dregler...

K. Janyška 2.4.2018 9:23

Je krásná, nesahat na ni nebo někomu ruce urazím.

Kéžby to šlo... Dzp.

M. Nesrsta 2.4.2018 9:21

2. sloka

Původní text písně Kde domov můj má i druhou sloku, její aplikací by se nemuselo nic měnit, délka prezentace by byla potom podobná, jako u československé hymny. Připojuji se k hodnocení p. Jandákové: Česká hymna je ... oslavou krajiny a domova.

V. Novák 2.4.2018 17:10

Re: 2. sloka

Drihá sloka je stejně nesrozumitelná jako český překlad Ódy na radost.

Nechte to tak...

P. Lenc 2.4.2018 8:58

Tak nevím,

žeby poaprílová opička?

P. Han 2.4.2018 1:51

Vycházejme z toho,

že text byl publikován na apríla. Jinak bych si musel myslet, že autor, otitulovaný zepředu i zezadu, je totální blbec nebo velmi nešikovný lhář. Pokud je článek myšlen vážně, klonil bych se k druhé alternativě. Totální blbec by snad tolik titulů nenasbíral, obzvlášť získal-li je za obou režimů. Ovšem jako nešikovný lhář a velmi prvoplánový propagandista se jeví obvykle, zůstanu tedy při tom.

"Špatný kousek to byl ostatně asi od samotného počátku. Zahráli ho na

vánoce 1834 a pak měl pouze jednu jedinou reprízu další rok. Dál nic.

Nikdo by na ni nešel." Hm. A pak ji hráli mnohokrát, ale to panu autorovi buď ušlo, nebo to neměl v materiálech z Bruselu. Že netuší, že ji mělo v repertoáru - kromě jiných divadel - třeba Klicperovo divadlo, bych se nedivil. Nakonec, kde je Hradec Králové a kde je Praha, že jo? Ovšem to, že se hrála v několika sezónách v Národním divadle, naposledy 1987-1990, kdy snad autor již rozum pobral??? A hráli tam herci velmi zvučných jmen. Ono se vyplatí si zdroje kontrolovat, i seriózní noviny to tak dělají, či to aspoň tvrdí. - Škroup byl migrant??? Snad jen z pohledu autora. Z našeho - českého - pohledu nebyl ani emigrant, odešel do Rotterdamu "za prací", bylo mu tam nabídnuto místo kapelníka v německé opeře a tam také po dvou letech zemřel. Jak známo, "umění nezná hranic". Tvrdí autor, že třeba Dagmar Pecková je migrantka? A ono to už dávno neplatí jen o umělcích. Sportovcům, vědcům, odborníkům v nejrůznějších oborech jsou nabízena lukrativní místa všude po celém světě. A nikdo je - ani oni sami - nepokládá za migranty. Rozhodující jsou schopnosti, nikoliv národnost. Za bolševika to bylo obtížné, teď je to běžný život. Házet tyto lidi do jednoho pytle se současnou migrační vlnou pasáků ovcí (přinejlepším) je velmi nepovedený pokus o zamlžení současných problémů.