Ideologie českého antiromismu, antiromského rasismu, není prozatím nikde v ucelené publikaci sepsána. Romové zapálení pro svá práva se ji pokoušejí vytvořit, a to jen proto, aby nebylo o existenci této ideologie pochyb.
Ve snaze podpořit naši ohroženou demokracii jsem nedávno souhlasil s vystoupením na jednom vzdělávacím semináři pro střední školy. Akce vypadala slibně, očekával jsem možnost diskuse o zásadních otázkách demokracie a lidských práv, ale vše dopadlo trochu jinak. Většina času byla totiž rezervována pro romské aktivisty a jejich výklad byl – řekněme – značně účelový.
Tak jsme se od Džamily Stehlíkové dozvěděli, že křesťanství je forma neorasismu. Nejsilnějším zážitkem byl bezesporu výklad paní Ivanky Mariposa Čonkové ze sdružení Konexe. Mluvila o svém boji s extremismem, o tom, že se o ní v médiích málo mluví, a o romské historii. Když se pokusíme shrnout její útržkovitý výklad, dostaneme následující obraz:
Zlý transfer bílé rasy
Bílá rasa už 600 let utlačuje Romy po celém světě. Ivanka neváhala opakovaně srovnávat Romy s americkými černochy a samu sebe s Malcolmem X, jemuž se zřejmě chce podobat. Po staletí jsou černoši i Romové zotročováni ze strany bílé rasy. Romové zažili několik holokaustů. Zde musím poznamenat, že Ivanka se ani při slovech o holokaustech nezapomínala usmívat, což aspoň ve mně vyvolávalo smíšené pocity.
V Čechách probíhají pogromy proti Romům, k nimž je majorita lhostejná. Romové jsou ustrašení, takže se bojí vyjít na ulici, ale pogromy pořád nekončí. "Co dělat, čekáme na zimu," povzdechla si Ivanka. I dnešní situace prý hrozí přerůst v další holokaust. Původcem všeho zla je zkrátka bílá rasa, což Ivanka podtrhla zajímavou tezí o transferu. Pokud Rom udělá něco zlého, je to tzv. transfer, kdy to zlé přebírá od bílé rasy.
Ve srovnání s tím, jak opatrně se zachází s antisemitismem, mi přístup romských kolegů připadal poněkud příliš bezproblémový. Zatímco obhájci Židů se většinou zdržují s důkazy a pracně vymýšlejí nejrůznější znaky a definice antisemitismu, obhájci českých Romů si očividně vůbec nepřipouštějí, že by mohli z "antiromského rasismu" obvinit někoho neprávem. Český helsinský výbor dokonce ve své zprávě tvrdí, že tento rasismus v České republice nabyl institucionální dimenze. To už je vážné. Pořád mi však vrtalo hlavou, proč tento všudypřítomný český protiromský rasismus nelze poznat z žádného díla, které by zachycovalo jeho hlavní myšlenky. Rád bych věděl, čemu jako Čech údajně věřím. Tu však Ivanka oznámila, že se ona a její kolegové chystají hlavní teze českého antiromismu sepsat, protože se těžko polemizuje s něčím, co není nikde zachyceno. Ta zpráva mi rovněž vyrazila dech. Čili romští aktivisté si ideologii rasismu sami vytvoří. Tomu se říká kopernikovský obrat!
Paradoxně se blížíme spíše stavu, kdy se součástí naší politické kultury stává nepodložené obviňování celého obyvatelstva z protiromského rasismu. I řada osobností nás stále utvrzuje v tom, že jsme rasistická společnost a že tu dochází k nechtěným pogromům. Je to jakási nečekaná obdoba normalizačního života ve lži, která zřejmě vychází z představy, že se společnost stane lepší, když ji bude někdo pořád z něčeho obviňovat. Součástí tohoto přístupu je i jakási pozitivní dehumanizace Romů, kteří se v článcích proromských aktivistů mění v "dobré divochy", kteří jsou prosti vší neřesti a v morálních otázkách disponují jakýmsi neomylným instinktem, jenž je zbavuje vší nutnosti vědátorsky studovat historii, sociologii nebo lidská práva.
K přemalovávání reality patří i zpravodajství o místních konfliktech v některých městech, kde jsou problémy sousedského soužití paušálně vysvětlovány jako projevy celostátního rasismu. Komické je v tomto ohledu prohlášení českobudějovické pobočky iniciativy ProAlt, která protesty na sídlišti Máj označila za výsledek ekonomické politiky "neoliberálních vlád", které ožebračily střední vrstvy a uvrhly je v zoufalství, jež přerostlo v rasismus. ProAlt schvaluje, že lidé protestují v ulicích, ale jen když se jim to hodí.
Boj proti rasismu?
Jejich tvrzení, stejně jako schematická obvinění Ivanky Mariposa Čonkové odvádějí pozornost od reality. A my potřebujeme znát naši reálnou situaci. Holokaust tu sice nehrozí, ale problémy tu jsou. V naší společnosti je spousta zášti, která se v posledních letech ventilovala proti různým cílům – jednou to byla katolická církev, jindy Romové, jindy neidentifikovaní zlojedi. Označíme-li za jedinou příčinu protiromských protestů rasismus, pak tím ignorujeme tento širší kontext.
V naší politické kultuře nastaly změny. Předáci odborů, Holešovská výzva, ProAlt i řada protestních hnutí povzbuzovali v lidech jejich zášť, když se jim to zrovna hodilo, a zároveň v nich upevňovali přesvědčení, že nejlepším způsobem řešení jsou aktivní protestní pochody a demonstrace. Namlouvali lidem, že nejvyšší autoritou skutečné demokracie je velký dav shromážděný v ulici a že je jeho názor zcela jistě nadřazen vládě i psanému právu.
Nezapomínali zapojit do svých prohlášení hrozby násilím ze strany lidu, čímž dávali najevo, že svatý dav má v tomto směru dveře otevřené. Těžko však můžete lidu vysvětlit, že prostým pochodováním v ulicích zažene světovou hospodářskou krizi, ale že tím nevyřeší sousedské spory s místními Romy. Těžko vysvětlit, že dav je bohem, pokud demonstruje proti pravicové vládě, ale ne když pochoduje proti Romům. Těžko vysvětlit, že pracující lid je v právu, když nadává na nepracující parazity z katolické církve, ale ne když nadává na údajně nepracující Romy. Zaměňovat občany za dav a stavět je proti státu, to byl velký omyl.
Boj bez cíle
Boj s rasismem je boj bez cíle. Je to jen další variace postupu, který problém řeší tím, že vyčleníte nějakou skupinu jako viníka. Pokud je tou skupinou celý národ, je to zcela absurdní. Možná by bylo lepší zaměřit se spíše na politickou výchovu a rozmluvit lidem klamné představy o davové demokracii. Chápu, že pro některé politické síly je momentálně výhodnější podněcovat zášť a lidové protesty. Ale výhodné to je jen v době, kdy se derou k moci. Trvale se tak vládnout nedá. Moc v demokracii nepochází z lidu, ale ze společnosti. A mezi tím je značný rozdíl.
LN, 25.11.2013
Autor je historik a publicista