Navrácení ztraceného lesku manželství prý bude dosaženo podstatnou změnou občanského zákoníku, která umožní uzavírat manželství i gayům a lesbám. Alespoň to v Právu tvrdí zástupkyně Koalice pro manželství (L. Zachariášová, M. Pixová, Gayové a lesby navrací manželství zašlý lesk, Právo 6. 9).
Zákonodárné iniciativy pouze navracející něčemu „lesk“ opravdu nepotřebujeme a o nic takového v návrhu, který bude Sněmovna projednávat, opravdu nejde.
V argumentaci autorek je zjevný rozpor. Tvrdí, že „pro velkou část mladých lidí manželství už pěknou řádku let představuje přežitek, který jim v životě nechybí“, ale zároveň tvrdí, že pokud novela nebude přijata, bude to útok na „rovnost či svobodu jednotlivce“. V článku mě zaujala tvrzení o tom, že snaha o úpravy práv a povinností pro různé skupiny osob jsou „v rozporu s myšlenkou jednoduchého a dobře fungujícího státu“ neboť „vyrovnat všechna práva v registrovaném partnerství“ by prý vedlo k tomu, že by stejnopohlavní páry byly ponechány „ve speciální kategorii“.
Jde zde totiž o zjevnou záměnu rovnosti a stejnosti, což je, žel, častou součástí představ těch, kteří se považují za novou, lepší a pokrokovější levici. Lidé jsou si rovni, ale nejsou stejní, a pokud toto nebude pochopeno, budou někteří stále častovat společnost výtkami o diskriminaci a o nedostatku svobody. Při vědomí, že každý příklad je nepřesný, dovolím si přesto jeden uvést: Wikipedie uvádí, že hokej je kolektivní sport, ve kterém soupeří dva týmy mezi sebou a snaží se dostat puk nebo tvrdý míček do soupeřovy branky pomocí hokejek. To však pro pochopení toho, o co jde, nemůže stačit. Máme lední hokej, pozemní hokej, inline hokej, hokejbal atd. atd.
Stejně tak pro soužití dvou lidí máme různé formy: manželství pro páry, jež tvoří muž a žena, a registrované partnerství pro páry stejného pohlaví. Pozemní hokejisté se nemohou pohybovat na bruslích a stejnopohlavní páry nemohou spolu mít děti. Je to jasné, logické a nikdo příčetný v tom žádnou diskriminaci spatřovat nemůže. Jde jen o popis zjevné odlišnosti nebo různosti, pro kterou však není vhodné používat stejný termín.
S myšlenkou jednoduchého a fungujícího státu souzní především obecně pochopitelné právo, kde pokud možno každému je jasné, co právní termín znamená, co si má pod ním představit. Pokud muž řekne, že má manželku, je to zcela jasné. Stejně tak, jako když žena řekne, že má partnerku. Představa autorek, že pokud bude umožněno, aby muž říkal, že má manžela, a žena bude moci říkat, že má manželku, a tím že bude obecnému pochopení a jasnosti práva pomoženo, je mylná.
Ve Wikipedii se také dočítám, že „lidově se termín hokej používá ve spojení,mít v něčem hokej‘, tj. mít v něčem nepořádek, chaos“. A tak se do podivných novel našeho základního civilního právního předpisu raději nepouštějme. Abychom v právu neměli hokej…
Právo, 7.9.2018
Převzato z blogu autora s jeho souhlasem
Autor je zástupce ombudsmanky