SPOLEČNOST: Hlavně je mít pod dohledem...
Skvělou ukázku oné nepředpojatosti poskytly minulý týden některé internetové servery a noviny - autor těchto řádků čte Lidové noviny, ale možná to v těch ostatních probíhalo podobně. Co se stalo? V Čechách se objevila skupina několika desítek rumunských Romů, kteří přijeli podpořit těžce zraněného hospitalizovaného příbuzného. Média o nich referují, jako by jejich redaktoři narazili v pražských ulicích na stádo medvědů.
Jedinou motivací k onomu investigativnímu žurnalistickému záchvatu je přitom etnický původ a barva pleti návštěvníků. V případě srazu motorkářů, pionýrů nebo čehosi podobného by vyšla nejvýš jedna zpráva, zastrčená uprostřed listu, taky proč se podobnou věcí zabývat? S Romy je to ovšem jiné, veškerá svoboda pohybu a ochrana práv jednotlivců, o které mluvíme a píšeme od rána do večera, jde rázem stranou.
Rumunští Romové se nejdřív shromáždili u nemocnice, pak jim radnice Prahy 3 vyjednala pobyt v kempu Pražačka. Zprávy o tom, jak v kempu žijí, měly dikci jak z Haškova Švejka: neděje se nic zvláštního, není to podezřelé? Je to podezřelé! Musíme je přísně střežit a pozorovat, zřejmě něco chystají. Romové se v kempu chovají slušně! hlásili odvážní zpravodajové. Dva muži pijí alkohol, ale chovají se tiše! Ženy se věnují dětem! Nějaký pán jde na záchod! Samice právě uchopila mládě a nese ho do pelechu, ovšemže pod bedlivým dozorem dvou uniformovaných strážců u brány...
Pak se skupina Romů přesunula na soukromý pozemek u Husince, který jim dal k dispozici jeho majitel. Bylo třeba pokračovat ve sledování a najít záminku, proč o věci dál psát: a důvod existuje, na pozemku totiž nejsou potřebné hygienické podmínky, chybí záchody a pitná voda. Český národ čundráků, vodáků a táborníků je jak známo zvyklý vláčet sebou každý víkend do brdských lesů toaletu na náklaďáku a nikdy by se nevyčural jinde než na vyhrazeném místě, proto čtenáři zpozorněli.
Ve zprávách se sice uvádí, že na improvizovaném romském tábořišti se většinou zdržuje pár lidí, kteří sotva mohou způsobit tyfovou epidemii, nicméně do věci se vložila starostka Husince a hlavně zástupci Dělnické strany, kteří začali požadovat "deratizaci". Místo, aby policie extremisty ze soukromého pozemku okamžitě vyhodila, zahájila s nimi diskusi a nakonec jednoho z nich zatkla, ovšem ne proto, že obtěžuje cizí lidi, nýbrž (příznačně) proto, že byl už dříve hledaný.
Velké pozdvižení rovněž způsobilo, že Romové nechtěli dál platit za pobyt v kempu na Pražačce, proto odešli tábořit k Husinci - a ministr Kocáb začal upozorňovat, že mají mercedesy a zlaté prsteny, tudíž by si měli hradit bydlení. K tomu se dají připojit jen dvě poznámky. Za prvé, jak už upozornil v Respektu Jan Vitvar, čeští turisté jsou proslulí cestami do ciziny, při nichž se snaží ušetřit, kde se dá, což se zdaleka netýká jen chudých výletníků v otřískaných favoritech. Tak proč najednou ten nedostatek tolerance?
A za druhé: kdyby Česká republika byla zemí přísných tábornických pravidel, která platí pro všechny (jako třeba v Rakousku nebo v Dánsku), jeden by se vzrušení kolem Romů třeba tolik nedivil. Takhle je to obyčejná šikana a těm, kdo se na ní podílejí, nezbývá než vzkázat: styďte se, aspoň trochu.
Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6