aneb Pohřební, nebo politický spor?

Hned na začátek si odpovím, že bohužel politický, velmi nechutný a pokrytecký. Troufám si odhadnout, že by se zneužívání těchto jmen pro politické tahanice jim samotným ani trochu nelíbilo.

Pojďme si oba znesvářené politické tábory lehce představit. Na jedné straně stojí příznivci světa Václava Havla, ex-disidenti, levicová „liberální“ městská politická reprezentace typu TOP 09, STAN apod. Nazvěme je pro zjednodušení obvyklým termínem „pražská kavárna“. Na druhé straně naopak jejich odpůrci, kteří se řadí k příznivcům premiéra Babiše a prezidenta Zemana (konzervativní levice). A pak ti třetí, mezi které patřím i já sám, kteří nemají rádi stejnou měrou ani jedny.

Celý problém započal poněkud kontroverzním, přiznejme nešikovným a provokativním, návrhem z řad hnutí Trikolóra na přejmenování pražského letiště po zesnulém Karlu Gottovi. Spustilo to hloupou lavinu nenávisti „kavárníků“ vůči tomuto umělci za jeho „kolaboraci“ s komunistickým režimem. Lavinu, proti které se už jaksi nemůže bránit.

Ona lavina také kritizovala zneužívání úmrtí umělce pro politický boj, jako snahu popřít odkaz Václava Havla (viz např. Karel Schwarzenberg a jeho facebookový komentář). Nicméně „kavárna“ se ústy např. Miroslava Kalouska velmi rychle odkopala a provedla principielně naprosto totéž, za co protistranu tak horlivě kritizuje. Totiž začala zneužívat úmrtí Vlasty Chramostové k tomu, aby si mohla politicky šťouchnout do premiéra a prezidenta, aby mohla demonstrovat postoj a vymezit se proti těmto politikům reprezentovaným „normalizačním zpěvákem“.

Celé je to naprosto nechutné, protože oba předmětní umělci byli posmrtně zatlačeni do strojených politických škatulek: Gott jako normalizační babišovec a zemanovec, Chramostová pak užitečný disidentský maskot kavárny.

Koneckonců, čtěte sami mezi řádky v totálně pokryteckém tweetu Miroslava Kalouska (o Vlastu Chramostovou v něm totiž vůbec nejde):

Pane premiére, zemřela Vlasta Chramostová. Velká česká herečka, statečná žena, signatářka Charty 77. Komunistický režim ji pronásledoval, ale nezlomil. Svolejte mimořádné zasedání vlády projednejte státní pocty při pohřbu. Děkuji.

Všemu tomu sajrajtu pak nasadil korunu předseda Ústavního soudu Rychetský, který se vyjádřil pro pohřeb se státními poctami zejména pro Vlastu Chramostovou. Tím se jednoznačně přihlásil k jedné straně sporu a znovu potvrdil, kde se politicky nachází. Je ale naprosto alarmující, nepřípustné a nechutné, že člověk, který má být vnímán jako zcela nestranná morální autorita, něco takového vůbec vypustil z úst. Nemůže být při takových opakovaných politických manifestech divu, že podstatná část veřejnosti Ústavnímu soudu vůbec nedůvěřuje a považuje ho za třetí – politickou - komoru parlamentu. Je to prostě neuvěřitelný exces hodný rezignace, ale té se jistě vzhledem k nadutosti pana Rychetského nedočkáme.

Tak jak je to tedy s těmi pohřby Karla Gotta a Vlasty Chramostové? Jde skutečně o ně samotné, o to, jak je důstojně uctít? Nebo jde spíše o hledání klacku na politické protivníky? Hádejte. Chudáci Gott s Chramostovou, kdyby tohle viděli...

Převzato z JanPolanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora