Máme tendence k umělému vytváření problémů, které doposud neexistovaly, abychom pak měli, jistě na dostatečné „odborné úrovni“, co řešit. Stavíme se tak do pozice proti přírodě i selskému rozumu. Základem úspěchu člověka na planetě Zemi jsou podle mě tyto tři základní předpoklady:

1) Respekt k přirozenému vývoji, s minimem umělých zásahů, jejichž cílem je něco s něčím roubovat a domněle nepříznivý přirozený vývoj opravovat k obrazu některých.

2) Volná soutěž myšlenek, idejí a výkonů, s minimem umělých zásahů, které mají za cíl upřednostňovat jedny na úkor druhých.

3) Respekt ke genetickému vývoji a tomu, co trvalo miliony let, než jsme tím, čím jsme.

S hrůzou v očích jsem si poprvé přečetl 82 stran materiálu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem Kultura genderově vyváženého vyjadřování. Tento materiál, který zpracovaly tři ženy a korekturu dělala žena čtvrtá, považuji za průlomový, neboť jsme jej zaplatili všichni a je jedním z východisek pro výuku našich děti ve školách. Materiál prý přináší odpovědi na základní, v jeho úvodu nastolené, otázky: 1) Jak koncipovat promluvy a texty? 2) Na co dbát v češtině a v cizím jazyce? 3) Jak lépe zviditelnit odborný přínos žen?

No a jak to vidím já?

Jak koncipovat promluvy a texty?

Hlavně jednoduše, srozumitelně, nedvojsmyslně, krátce a, jak s oblibou říkávám, „selsky“. Tedy tak, aby jim pokud možno rozuměl každý.

Na co dbát v češtině a v cizím jazyce?

Opět jedině na jednoduchost a srozumitelnost. Místo toho, abychom dbali ve školách i v životě na co nejlepší osvojení toho, co je, snažíme se o zavádění dalších nových pojmů, výrazů a pojmenování. Novou terminologii tak paradoxně stavíme na základech z písku. Stačí se mnohdy podívat, jak s naším jazykem pracují lidé ve vedoucích funkcích, politici, ale zejména novináři, kteří by měli jít v užívání jazyka příkladem.

Jak lépe zviditelnit odborný přínos žen?

Prací. Nevím, čím jiným by autorky chtěly. Umělým zaváděním termínů jako „hostka“ a „chirurgyně“ dost možná skutečně dosáhnou lepšího zviditelnění, ovšem zcela opačného, než měly v úmyslu.

S úctou a pokorou rád vždy oslovím plénum slovy „Vážené dámy, vážení pánové“, případně „Vážení hosté“. Představa, že bych kdy měl já nebo mé děti z úst vypustit něco jako „Vážené hostky, vážení hosté“, mi nahání husí kůži.

Setkal jsem v životě s mnoha skutečně úspěšnými ženami v řadě oborů, které svou prací a tahem na branku strčily nás chlapy hravě do rukávu i bez novodobě prosazované terminologie. Dámy, které se podílely na podobných politicky korektních studiích, jako je ta z MŠMT, mezi nimi ale nebyly. Čert ví, proč. Nebo snad čertice?

P.S.- Moje manželka je ekonom. "Ekonomka" je totiž podle ní slengový výraz pro vysokou školu, kterou absolvovala ;-)

Autor je členem Republikového předsednictva Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora