SPOLEČNOST: Fax Kunderovi
(Pozn.: Citované články naleznete zde a zde, avšak neobsahují znění faxů, neboť ta jsou uveřejněna jen v tištěných verzích ve fotokopiích. Určitá „meziverze“ obou textů je například zde.)
Porovnání obou textů je zajímavé. Jsou v nich čtyři rozdíly – tři ve znění textu a jeden v typografické úpravě. První rozdíl je v oslovení – teprve v novější verzi používá autor textu k oslovení adresáta 5. pád (pane Kundero), zatímco v původním textu jej oslovuje „pane Kundera“. Další rozdíl je ve vedlejší větě: „... která doufám, přispěje k diskusi o období 50. let v Československu“. V novější verzi za slovem „doufám“ není čárka. A třetí textový rozdíl je v poslední větě. Novější verze zní „Pokud byste neměl zájem o rozhovor ...“, zatímco původní verze zní „Pokud nemáte zájem o rozhovor ...“. Typografický rozdíl spočívá v tom, že starší text je rozčleněný do tří odstavců, zatímco nový text tvoří jediný odstavec.
Co si o těchto rozdílech můžeme myslet? První rozdíl, oslovení v prvním pádě, je až zarážející chyba, kterou by žádný badatel (byť orální) neměl udělat ani v konceptu. Přece si nikdo nanečisto nenapíše „pitel na sisla“ a neopraví chyby až v definitivním znění.
Druhý rozdíl, zápas s čárkami, nás jenom utvrzuje v tom, že pan Hradilek je s pravopisem na štíru. Domnívám se, že by slovo „doufám“ mělo být oddělené čárkami z obou stran, neboť tvoří větu vloženou, takže chyba je v obou verzích textu.
Třetí rozdíl svědčí o vcelku pochopitelných rozpacích, do nichž upadl neznámý badatel píšící světoznámému spisovateli a není si příliš jist svým psaným projevem. Podmiňovací způsob připadá Hradilkovi poněkud zdvořilejší. Snaží se jím zakrýt špatné svědomí, neboť zdůvodňuje svoji žádost mlhavě a obecně, nesděluje adresátovi nic o nalezeném dokumentu, lstí se z něho snaží vylákat nějaké prohlášení a neříká, jak s ním hodlá naložit.
Už se asi nikdy nedozvíme, v jaké podobě a zda vůbec fax odešel a byl-li doručen. Proto si také pan Hradilek mohl dovolit požádat LN o otištění opravy. Snažil se opravit hrubé i méně hrubé chyby, což se mu částečně podařilo. Rozdíly v obou textech však vypovídají víc než jejich obsah. Čiší z nich neumětelství a malost.