Problém s migrujícími chudými cizinci, kteří se dnes mohou pohybovat většinou zcela volně po Evropě a s kterými se zachází někdy velmi nevybíravě, jak ukázala Francie a její prezident Nicolas Sarkozy na vztahu k Romům, je tématem, o kterém se začíná hodně hovořit.

V poslední době se po celé Evropě tomuto fenoménu věnují nejen povrchní novinářské články manipulující převážně s negativními emocemi lidí vystrašených krizí, ale i univerzity a církve.

Ve Francii krátce před smrtí na toto téma promluvil v poslední přednášce již velice těžce nemocný historik Tony Judt, která později vyšla jako kniha pod názvem Zle se vede zemi. Přednáška začala větou: "Něco hluboce špatného je ve způsobu našeho současného života... Známe dnes cenu věcí, ale nemáme potuchy o jejich hodnotě."

Judt mimo jiné v této přednášce silně kritizoval sociální demokracii za to, že se ve svých politických postojích a ve svém myšlení silně přizpůsobila pravici a vzdala se morálních hledisek. Z politického provozu zmizel podle něj sparingpartner.

V sousedním Rakousku například na tyto jeho myšlenky navázal před několika dny bývalý šéf Caritas Helmut Schüller, dnes působící na univerzitě a zároveň jako farář. V rozsáhlém rozhovoru, který poskytl deníku Der Standard, upozorňuje na kořeny dnešní mizérie na vztahu právě k Romům. V podstatě říká, že problém současné společnosti je v tom, že současné systémy fungují tak, že se rychle proměňují z pomocníků na soukolí, která nás ovládají.

Tak to podle něj bylo v historii vždycky, jenže v poslední době se to děje častěji a důkladněji či precizněji. Může za to i lenost, lidé se zařazují do pohodlných škatulek, přestávají myslet a nechávají se snadno zásobovat a obsluhovat cizími myšlenkami. Občané dnes odmítají převzít za stav společnosti odpovědnost a bojí se riskovat.

Výsledek je podle Schüllera velmi nebezpečný, protože jedni mají zájem podílet se na moci a ovlivňovat ji a druzí si střeží své pohodlí. Tím se vytváří uzavřený systém, který si přestane všímat toho, co je kolem a kam společnost směřuje. Pan Schüller říká: "To byl důvod, proč jsem se pustil do studia romštiny a dnes ji vyučuji, chci prolomit bariéry." Zároveň připomíná starou pravdu, že kvalita každé společnosti se pozná podle toho, jak se chová k nejslabším a sociálně nejnižším vrstvám.

Podle pana Schüllera je problém hlavně v tom, že jsme opustili staré evropské hodnoty, které nám byly předány křesťansko-židovskou tradicí, humanismem a osvícenstvím: nedokázali jsme jim dát novou náplň. Těmito myšlenkami se rakouský farář blíží francouzskému historikovi.

Pan farář doslova říká: "Politika rezignovala na informování občanů. Naše společnost by měla velkou část peněz věnovat na to, aby lidem vysvětlila, že náš politický i společenský systém je již dlouho multinacionální a že otevřenost vůči jiným kulturám je pro nás otázkou vlastního přežití, a to jak z demografických, tak duchovních důvodů. Jde o to, abychom se chovali čestně. Společnost, která za sebou před cizinci hlasitě zavře dveře, ale za dveřmi vysává ty, co tam jsou, a využívá je k práci, kterou jiní dělat nechtějí, je nečestná.

Přemýšlím-li o tom, co se děje, zdá se, že naše debata o integraci cizinců jen odvádí pozornost od základních problémů, protože role v této debatě jsou předem rozdělené. Ti, co v této rozpravě hecují proti cizincům, jen pomáhají stvrzovat tento stav a žádnou změnu si nepřejí."

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6