SPOLEČNOST: Elektronická identifikace
Glosy postaršího technokrata
Se zájmem jsem si přečetl studii, kterou nedávno publikovala iniciativa eStat s názvem „Elektronická identifikace občana v systému eGovernment.“ Tak dobře, srozumitelně a věcně napsaný dokument jsem už dlouho nečetl. Kontrast tohoto materiálu s bezzubými listy papíru, jež vznikají jako výstupy různých vládních rad složených ze směsi náměstků a lobbistů, je značný. Líbilo se mi i úvodní prohlášení, že občan má být tím, kdo kormidluje a stát má veslovat.
Zkusím tedy zakormidlovat. První problém vidím v nalezení politika nebo politiků, kteří by se chopili implementace návrhu, třeba po příkladu Estonska nebo Rakouska. Kormidelníků máme v politice hodně, většinou kormidlují na různé strany, až se loď potápí. Veslaři jaksi vymizeli. Na odevzdávání práce za vládní nebo parlamentní plat a důvěru voličů nějak nezbývá čas. Je třeba intrikovat, odrážet intriky a podávat trestní oznámení na konkurenci. Nebo spustit kalhoty, tomu se zase říká nutný politický kompromis. Také je třeba postarat se o podnikání a slušné živobytí sobě a přátelům.
Druhý problém vidím v protichůdné strategii. Je třeba zabezpečit jednoznačnou identifikaci občana a zároveň chránit jeho identitu a citlivá data. Obojí bude stát miliardy a proces bude nekonečný. Lupiči na síti jsou vždy o krok napřed a technologicky nejméně tak vybavení a vyspělí jako obránci. Podívejte se, jak dopadá Estonsko, vlajková loď eGovernmentu a informační společnosti. Masivní, politicky motivovaný útok pirátů může snadno paralyzovat celou zemi. Nezbývá než omezit nutnost procesů, kde je vyžadována identifikace, na minimum. I tak jich zůstane hodně. Chceme létat, pohodlně platit, nechodit zbytečně na úřady. Akceptace velkého množství zbytečných identifikací nahrává do karet jen firmám, které na obranných nebo útočných strategiích založily svoji existenci.
Konečně je nutné, aby v kritických procesech existovala jednoduchá, možná neelektronická varianta. Ta by se uplatnila v krizových situacích. Že to nebude tak jednoduché jako kopnutí do vrat, která se odmítají elektronicky otevřít, je zřejmé. I kormidelníci budou muset vzít rozum do hrsti a přemýšlet o ceně, kterou jsou ochotni za zjednodušení a větší bezpečnost některých procesů zaplatit. Možné zneužití rodného čísla je pro někoho možná méně citlivé než prosvěcovací kamery na letištích. Kritizované platby na dobírku jsou nepružné, ale celkem bezpečné. Elektronické podpisy na citlivých dokumentech mohou být pro někoho příliš drahé.
Euro 30/2008