Nedávná akce u domu premiéra připomněla, že aktivisté již dávno ztratili pojem o tom, co je slušnost. Zaštiťování se klimatem a bojem proti uhlí nemůže být omluvou.

Demonstrace a politické happeningy do demokratické společnosti patří. Je však za hranou vkusu pořádat je někomu tak říkajíc před barákem. O tom, jak je nepříjemné být doma s rodinou a za zahradní brankou mít skandující dav, by mohl nejpodrobněji vyprávět vicepremiér Jan Hamáček. Jeho rodině takhle víkend odpůrci vládních kovidových opatření zkazili několikrát. Před nedávnem tuhle zkušenost dopřáli aktivisté i premiérovi, byť to nebylo přímo před domem, ale jen „v jeho blízkosti“.

Tři zelené organizace uspořádaly v Průhonicích „informační happening“ poblíž domu rodiny Andreje Babiše. Zúčastnilo se jej pouhých 13 lidí. Navíc s lichými argumenty. Přesto měli o publicitu postaráno. Poznámka o tom, že rodiny politiků nelze tahat do názorových střetů s některými jejich členy je minimálně nevhodné, však ve zpravodajství chyběla. Přitom co mají děti politiků společného prací jejich rodičů? Nic. Měly by proto zůstat stranou aktivistické pozornosti, stejně jako manželky či manželé politiků. Protože s používáním uhlí, nebo s vyhlášením lockdownu, nemají nic společného. Obávám se však, že tohle bychom se z médií dozvěděli až v případě, že například lidé závislí na topení uhlím, nebo otrávení horníci šli demonstrovat před dům někoho z „bojovníků proti změně klimatu“.

Zmíněná akce však upozornila i na další aspekty aktivistického protiuhelného snažení. Akci pořádalo Hnutí duha a Pátky pro budoucnost. Duha je dlouholetá organizace a obligátní informační zdroj novinářů, kteří referují o „zelených“ tématech. Pátky pro budoucnost, tedy česká verze Fridays for Future, je skupina organizující mezi školní mládeží páteční stávky proti klimatické změně, u jejichž zrodu stála Greta Thunbegová. Podporu akci vyjádřila i šedá eminence všeho zeleného, Greenpeace. Přesto se happeningu zúčastnilo pouhých 13 lidí, jak referoval iDnes.cz (zde). Celých 13 aktivistů si najde čas na účast na takové akci?

Když se podíváte po počtech účastníků veřejných shromáždění za klima, nebo proti uhlí, získáte podobný obrázek. Většinou jde o 10 – 20 lidí s transparenty a dobrým mediálním pokrytím. Více, až nějaké dvě tři stovky se jich sejde při blokádě elektrárny nebo násilném průniku do dobývacích prostor hnědouhelných lomů. Ovšem na tyhle akce spojené s účastí na letním výcvikovém Klimakempu přijíždí i početné ekipa aktivistů ze zahraničí. Ano, Pátky pro budoucnost na několik svých akcí dostalo skutečně nepřehlédnutelné množství dětí a mládeže, jenže nikdo nedokáže rozlišit, kolik jich tam šlo kvůli klimatu a kolik proto, že se nemusely učit. Což roli hrálo zcela jistě. Jisté se také zdá, že skutečné množství lidí, kteří požadují to, co aktivisté Zelené fronty, je pověstných pět a půl. To vážně stačí na to, aby se jim politici vzdali? Jak pak chtějí vést nějaké spory třeba s Ruskem?

Pozoruhodný je i pohled na hlavní argumenty, jež zelené skupinky používají, neboť při jejich používání odmítají brát v úvahu fakta. „Poukazují na to, že cena emisní povolenky stále stoupá a vyrábět elektřinu z uhlí už podle nich nedává smysl,“ uvedl iDnes ve zmíněném článku. Jenže emisní povolenka je byrokratický nástroj uměle zavedený EU. Ta navíc jejich cenu přímo ovlivňuje tím, jak snižuje jejich počet v oběhu. Největší vliv na růst cen pak mají finanční spekulanti. Kdyby se povolenky zrušily, byla by cenová situace uhlí úplně jiná. „Podle ekologických aktivistů je to příliš pozdě (konec uhlí v roce 2038) z hlediska ochrany klimatu, zdraví, ekonomických faktorů i reálného vývoje cen emisních povolenek,“ je další argument, který v článku zazněl. Ovšem Česko z energetiky vytváří jen asi 0,18 procenta světových emisí CO₂. Čína třetinu a ohlásila, že emise oxidu uhličitého bude zvyšovat ještě 10 let. Kdybychom používali uhlí ještě v roce 2045, bylo by to tedy úplně jedno.

Uhlí je přitom pro Česko jediný vlastní zdroj stabilních dodávek elektřiny. Dodávky z fotovoltaiky a z větru, kterou adorují aktivisté, nejsou stabilní ani náhodou.

Převzato z webu iUhli.cz