Dnešní „Jaký byl, je a bude – konference o českém eGovernmentu v Senátu“ by měla mapovat desetiletí elektronizace české státní správy. Panelová diskuse slibuje zajímavé hosty a pevně doufám, že si udrží věcný pohled na dané téma a nestane se jen dalším předvolebním kolbištěm.

eGovernment by měl mít dva dopady – jednak efektivnější veřejnou správu (ve smyslu rychlejší, přesnější a levnější), jednak pohodlnější služby pro občany nebo firmy. Nejsem si ale jist, jestli se možnosti moderních technologií opravdu využívají. Příkladem budiž úkon, se kterým se pravidelně potkává většina dospělých – totiž žádost o vydání řidičského průkazu.

Díky probíhající výměně řidičských průkazů za „evropské“ je postup vydání českého vůdčího listu myslím obecně znám. Člověk (nebo jím pověřený zástupce) se dostaví na obecní úřad či magistrát, vyplní si žádost (vzhledem k následnému strojovému zpracování žádosti není možné si ji stáhnout a vytisknout předem), přiloží fotografii a doklady opravňující k vystavení průkazu. Do dvaceti dnů je průkaz vystaven, takže žadatele čeká cesta druhá (nyní se již musí dostavit osobně), průkaz si zkontroluje a pokud neobsahuje chyby, celý proces je u konce. (Za příplatek je možné vystavit řidičský průkaz „bleskem“ do pěti dnů.) Jinak řečeno, vlastní postup se z pohledu občana (až na „ušetřenou“ jednu fotografii) za posledních 50 let nijak nezměnil.

Český i korejský ŘP jsou plastové karty, pro ten český ale musíte "dvakrát"

Korejský řidičský průkaz se provedením od toho českého vlastně až tolik neliší – i zde se jedná o plastovou „kreditku“ s ochrannými prvky, postup vystavení je však výrazně jednodušší. Už vlastní žádost je možné si stáhnout a vyplnit předem. Ta slouží jen pro uložení do archívu – veškerá osobní data nutná pro vystavení průkazu (jméno, adresa pobytu) se použijí z centrálního registru. Stejně jako v ČR, i v Koreji je nutné přiložit fotografii a doklady opravňující k vystavení průkazu – v mém případě to byl český ŘP a jeho oficiální překlad do angličtiny. (Poznámka na okraj: proč ani na „evropském“ ŘP v českém provedení stále nejsou jednotlivé údaje popsány také v angličtině, když to „zvládl“ např. již i Kyrgyzstán?) Následuje kontrola zraku a sluchu, během které je nový řidičský průkaz vytištěn (a vzápětí i vydán). Odpadá tím druhá návštěva úřadu – já jako občan ušetřím čas, stejnou agendu zvládne méně úředníků. Pro informaci – Daejeon má podobně jako Praha 1,5 milionu obyvatel, agendu řidičských (včetně mezinárodních a vojenských) průkazů pro celé město od posouzení žádosti přes vytištění a vydání ŘP zvládá šest úředníků, aniž by lidé museli čekat. Jaký rozdíl oproti Škodově paláci v Praze.

Je myslím nesporné, že Česká republika jako vnitrozemský stát a člen EU a „Schengenu“ je v jiné situaci, než Korea, jejíž občané se svými vozy vlast v podstatě neopouštějí a za celé tři roky jsem v Koreji potkal snad dvě auta s nekorejskou registrační značkou. Je mi také jasné, že pražský magistrát nerozhodl, jak se v ČR vydávají ŘP a snaží se žadatelům vycházet vstříc (mám na mysli hlavně „objednání“ přes Internet na konkrétní čas).

Bylo by chybou si myslet, že český eGovernment je na tom po deseti letech špatně. Máme dost projektů, kterými se můžeme chlubit a které se staly vzorem pro jiné. Mám na mysli na Internetu dostupný Obchodní rejstřík, přehled o hlasování poslanců a senátorů, on-line výstup ze sčítání voleb nebo např. přehledný mailový a webový systém Ministerstva zahraničí (ne, není pravidlem, že pracovníci velvyslanectví mají emailovou adresu v jedné doméně nebo že stránky velvyslanectví jednoho státu najdete logicky uspořádané na jednom portálu). Věřím proto, že využijeme moderní technologie a zahraniční zkušenosti (ty dobré i špatné) k jednodušší, efektivnější a příjemnější české veřejné správě.

Převzato z blogu autora