Důvěra v demokracii posílila v Česku za minulý rok skoro nejvíc v celé Evropské unii, lepší byla jenom Belgie. Také přesvědčení, že se poměry zlepšují, vyrostlo mezi tuzemským obyvatelstvem nejrychleji, tady Čechům patří suverénní první místo. Říká to Eurobarometr, který publikoval první výsledky svého zimního šetření.

Člověka logicky napadne, jestli taková čísla vůbec o něčem vypovídají. V Česku se zlepšila nálada tím, že oslabil covid a že volby přinesly naděje do budoucnosti v podobě nové vlády. To jsme věděli i bez Eurobarometru. Pokud je člověk skeptikem, pak ještě může dodat, že se nálada zase brzy zkazí.

Zpochybňovat průzkumy a vůbec sociologii je legitimní, na druhé straně však není pochyb, že právě sociologické nástroje mohou společnosti přispět, aby porozuměla, co se v ní vlastně děje. Konkrétně nárůst důvěry v demokracii o devět procent, zároveň posílení pocitu, že se poměry zlepšují, o čtrnáct procent, je v Evropě něčím zvláštním. Bylo by dobré tomu rozumět.

Eurobarometr tedy říká, že se během druhého roku pandemie nejvíc zlepšila nálada a důvěra v instituce právě v Česku. Nedošlo by k tomu, kdyby se naopak v prvním roce covidu nálada nezhoršila, a není náhodou, že opět nejvíc v Evropě. Češi zažili nejhlubší šok z toho, jak křehký je jejich soukromý i společenský život a jak omezené možnosti má jejich zdravotnictví i státní úřady.

Se stejným zjištěním se museli srovnat také jinde, na rozdíl třeba od Polska nebo Slovinska však s tím Češi dokázali něco dělat. Pandemická krize se stala krizí v pravém významu toho slova, tedy překonáním problémů a novým začátkem.

Bylo spravedlivé odsoudit vládu Andreje Babiše (ANO) s odůvodněním, že v pandemii neuspěl její model řízení státu jako soukromé firmy. Právě tato kritika nakonec vedla k porážce vládních stran ve volbách a jejich nahrazení koalicí pěti stran pod vedením Petra Fialy (ODS). Na druhé straně nejde popřít, že Babišova vláda nakonec přece jen našla pragmatický a do určité míry funkční model, jak se koronaviru bránit. Její nástupkyně mohla plynule navázat.

Přesto se stala náhrada staré vlády pro značnou část Čechů jediným správným řešením. Starý model se neosvědčil, nová vláda teď dostala možnost zkusit něco jiného, tedy méně centralizace a větší prostor pro iniciativu zdola.

V zemích typu Rakouska, Nizozemska nebo třeba Rumunska se únava z koronaviru projevila zhoršením nálady až na konci druhého roku pandemie. Češi začali s obnovou společenského života po pandemickém šoku s předstihem, právě z toho důvodu, že byl tak hluboký. Teď jde o to, a k tomu vyzývají průzkumy, najít správnou cestu, aby se země nepropadla do dalších krizí.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy