Prodělal jsem školení o bezpečnosti práce, ne první a určitě ne poslední. V podstatě nudná věc, pár hodin z odpoledne, kdy jsem se nemohl věnovat ani práci, ani rodině nebo zájmům, prostě nic, o čem by se dalo vyprávět. Ale přeci, školení bylo banální, ale zato povinné a hrazené. Co jsem se v jeho průběhu dozvěděl? Vypíchnu jen to nejdůležitější. Při požáru se volá hoří, po zakoupení elektrického přístroje je nutné nejdříve přečíst návod a až pak ho zapojit a výměnu žárovek mám svěřit odborníkům, pokud si nejsem jistý správností svého postupu. Dále už také vím, do jakých formulářů mám zapisovat všechny úkony spojené s bezpečím na pracovišti, a (ne)pochopil jsem, proč jiný způsob evidence tuto bezpečnost anuluje.

Aby bylo jasno, nehodlám se přít o důležitost ochrany zdraví i majetku a chápu snahu o zmenšení rizik, ale způsob, kterým je vnucována, je tak byrokratizovaný, že se podstata ztrácí pod lavinou regulativ a kontrolovatelných předpisů. Tupost některých předpisů či jejich uplatňování by překvapila i proslulého c. a k. byrokrata – provozovna s jedním vchodem a dvěma místnostmi musí mít na zdi plánek s únikovou cestou. Považte, co kdyby se někdo při požáru pokoušel probourávat si cestu zdí? Ano, může se stát, že bude horší viditelnost, ale přehlédnu-li v ní dveře, tak si určitě všimnu plánku na zdi, který zpravidla visí hned u východu...

Vadí mi kontroly bazírující na formulářích a jejich správném zaplňování. Vadí mi buzerace vydávaná za péči o naše blaho a zároveň za tvorbu pracovních míst. Když nestačí vybrané daně na úhradu výplat vědců zkoumajících vztahy mezi třetím a čtvrtým pohlavím, tak se vydají zákony, podle kterých tato umělá místa musíme pod hrozbou sankcí platit přímo. Aby byla práce, vytvoříme si revizory pokud možno běžných a samozřejmých úkonů. Složité činnosti nelze obsáhnout v krátkém rekvalifikačním kurzu, zato vynášení koše s ohryzky dokáže "zprocesovat" každý blbec tak, že vznikne nejen místo kontrolora, ale další interní místo referenta kontroly…

Zatím se většina povinností vztahuje na firmy a na podnikatele, ale blýská se na horší časy. První vlaštovky jsou revize komínů a energetické štítky domů. Další na řadě budou možná technické průkazy ojetých aut ověřované rok co rok, balení koblih (zatím zavrženo), očekávám revize domácích elektrospotřebičů a napadá mě spousta dalších krásných kontrol, které raději nebudu zmiňovat, abych někoho neinspiroval. A to všechno proto, abychom se měli lépe a zdravěji. Také cítíte, jak se žije lehčeji od chvíle, co se domy prodávají se štítky podobnými těm na pračkách? Ne? Tak proč mlčíme? Mlčení je souhlas…