Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Domácí škola a ministr Chládek
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Kulhánková 26.5.2014 19:55K diskusi o víceletých gymnáziích Dokonce i Jana Straková ze Sociologického ústavu AV, aktivistka pro zrušení osmiletých gymnázií z důvodu, že se jedná o elitní školy, musí přiznat: "je-li ditě přesunuto do vyšši skupiny, jeho vysledky se zlepšuji, vysledky ditěte se stejnym vykonem v nejnižši skupině se naopak zhoršuji" "američti pedagogove a tvůrci vzdělavaci politiky maji řadu empirickych dokladů o tom, že ve vyběrovych větvich žaci skutečně dosahuji lepšich vysledků" "V Česke republice nejsou k dispozici žadne longitudinalni vyzkumy, ktere by cileně zjišťovaly dopad rozdělovani žaků do vyběrovych a nevyběrovych škol na vysledky žaků a jejich socializaci v ramci povinneho vzdělavani. Jednorazova šetřeni, ktera zde probihaji (měřeni SCIO, pilotaže maturitni zkoušky organizaci CERMAT/CZVV), nemaji řadně zdokumentovane vzorky" "zatimco vysledky žaků viceletych gymnazii zůstaly ve sledovanem časovem obdobi srovnatelne, vysledky žaků zakladnich škol se zhoršily" "studium na viceletem gymnaziu je vyznamnym prediktorem pro studium oborů, ktere jsou ve společnosti považovany za jedny z nejprestižnějšich" Zajímavé: "Celkově lepši vysledky žaků viceletych gymnazii jsou z velke miry způsobeny lepšim socialnim složenim viceletych třid." "mezi čtyřletymi a viceletymi gymnazii existuji statisticky vyznamne rozdily ve složeni žakovske populace z hlediska jejiho rodinneho zazemi." A závěr: "K tomu, abychom mohli učinit obecnějši zavěry tykajici se ulohy studia na viceletem gymnaziu pro naslednou volbu prestižniho vysokoškolskeho studia, bychom potřebovali provest detailnějši analyzu přijimani na prestižni fakulty (zda se, že analyza v ramci oborů je nedostatečna). Zaroveň by bylo potřebne se dozvědět vice o tom, jaky aspekt studia na viceletem gymnaziu způsobuje, že jeho absolventi maji vyšši šanci studovat prestižni obory." "Ke zjištěni, zda to jsou specificke vědomosti v některych předmětech nebo osobnostni charakteristiky (ambice, vůle, cilevědomost), by bylo potřebne dalši zkoumani." |
|
M. Kosejk 26.5.2014 20:50Re: K diskusi o víceletých gymnáziích Tak jsem dostal malou přednášečku a zkusím přetlumočit v bodech: 1.) Myslím, že nikdo ani nezpochybňoval princip nejslabšího článku. 2. a 3.) Máme tady ale výsledky maturit. To jsou vypovídající data. Přítelkyně měla data z x škol, zde se osmiletý a čtyřletý gympl lišil zhruba v rámci statistické chyby. Proč? To vím sám. Když člověk přestoupí ze ZŠ do primy na gympl, tak je to záhul. Ovšem jen do doby, kdy se školní osnovy jeho ročníku srovnají s prvákem čtyřletého gymplu (to pak obě skupiny začnou učit stejní učitelé ve stejných podmínkách – a to je zas záhul pro nové prváky na čtyřletém). A zhruba rok před maturitou jsou už na tom obě skupiny stejně. A pak mají i podobné maturitní výsledky. 4.) To není zajímavé, to je logické. Vzdělaní rodiče mají většinou vzdělané děti. Ten princip platí obecně. Vzdělaní rodiče mají větší tendence tlačit děti do vzdělání a častěji je budou chtít dávat na víceletá gymnázia. Vzdělaní rodiče zároveň mohou dítěti ve studiu pomoci svým vlastním vzděláním a kontakty. Vzdělaný člověk také většinou má dostatek finanční prostředků na materiální zajištění dítěte. Rodinné zázemím snad to nejpodstatnější. Otázkou je, zda-li náhodou není lepší nebrakovat ZŠ od inteligence a nechat ty děti na ZŠ do devítky, když je patrné, že během čtyř let se dítě dokáže srovnat dětmi z víceletého gymplu. A navíc si dítě alespoň užije chvíli dětství navíc. |
|
|
Z. Kulhánková 26.5.2014 21:04Re: K diskusi o víceletých gymnáziích 2 a 3) Výsledky maturit a známky vůbec musí být srovnatelné. Jedničkář v jedné škole nemusí být jedničkář v jiné. Maturita na střední škole má docela jinou úroveň než maturita na učňáku, a totéž platí pro maturitu na čtyřletém vs. osmiletém gymplu. Dokud nebudou maturity známkovány nezávisle, nelze je srovnávat. Dosavadní data nebyla ze státních maturit. 4) Zapomněl jste na to zásadní: inteligence se dědí. Jelikož jsme se už shodli, že tentýž žák v elitní třídě má lepší výsledky než v průměrné, znamenalo by zrušení víceletých gymnázií značnou ztrátu pro inteligenci. Známky sice může mít stejné (i když to probírám výše), ale vzhledem k rozdílům v přijímání na prestižní vysoké školy mají víceletá gymnázia nějakou výhodu, kterou přizná i Straková, i když ji nedokáže změřit a pojmenovat. Dětství si může užívat úplně stejně, ne-li lépe, vedle syna dvou profesorů jako vedle Déžo Lakatoše. |
|
|
M. Kosejk 26.5.2014 21:25Re: K diskusi o víceletých gymnáziích Jednalo se o srovnání uvnitř škol - jak v ročníku dopadli maturanti osmiletého a čtyřletého studia na dotyčném gymnáziu. Rozdíl: statistická chyba u všech škol, ze kterých měla ta data na disertačku. Proto je to dost vypovídající. A co se týká toho rozdílu v přijímání na VŠ, tak Straková právě neví, zda-li to spíš nepřisuzovat rodinnému zázemí, než aby se to bralo za plus víceletých gymplů. |
|
|
Z. Kulhánková 26.5.2014 21:43Re: K diskusi o víceletých gymnáziích Z kolika škol ta data měla a pro kolik žáků? Je jasné, za který tým Straková kope, tudíž její závěry lze snadno odhadnout. Doporučuju pro srovnání ještě jiné studie. Můj názor je, že zakopaný pes může být v systému přijímaček na oba druhy gymnázií. Podle toho, co jsem četla, se přijímají co největší počty žáků bez ohledu na kvalitu. Takže problém nebude v samotné existenci osmiletých gymnázií, nýbrž v tom, aby na nich studovala skutečně jen elita. |
