Každý Pražan tuto situaci zná velice dobře. Na frekventovaných místech, zejména u metra se s ní setkává takřka denně.

Dobrý den, mohu vám nabídnout tuto tužku, plyšáčka, hračku vytvořenou nevidomými, postiženými za x korun? Přispějete tím na psí útulky, opuštěné děti v dětských domovech, postižené děti, léčbu rakoviny, na charitativní pomoc v Africe...

Výběrčích sbírek je už naprosto nepřehledné množství. Skoro mi přijde, že žádná skupina se dnes už neobejde bez pouliční sbírky, kdy jsou dnes a denně lidé doslova až obtěžováni množstvím těch, kteří se jim snaží vnutit bezcennou tretku za příspěvek na bůh ví co.

Nepopírám, že jsou veřejné sbírky, které mají smysl, namátkou třeba květinový nebo srdíčkový den. Takových akcí se zúčastňuji rád, protože vím, na co jsou peníze použity a že se k adresátům dostane téměř celá částka, kterou obětuji ze své peněženky.

Chápu i skutečnost, že se na mnohé projekty nedostává peněz a pouliční sbírka je způsob, jak tyto peníze na provoz získat. Jenže všeho moc škodí a začínám zjišťovat, že mi tito "výběrčí" už začínají lézt krkem. Ne, nejsem bezcitný ani sobecký, alespoň jsem to na sobě nepozoroval.

Na druhou stranu, pokud bych měl přispět na každou sbírku, za niž jsem osloven, pak bych si mohl vzít kasičku a jít vybírat sám na sebe, protože bych velice rychle rozdal celý svůj plat. Taková je realita a myslím, že mi spousta lidí dá za pravdu.

Poslední dobou se ale doslova roztrhl pytel se všemi možnými i nemožnými výběrčími, kteří vás sice slušně osloví, ale následně vás doslova nutí, abyste si koupili věc, pro kterou je nejlepším využitím odpadkový koš. Nehledě na to, že začal bujet jiný jev: falešné sbírky.

Kolemjdoucí jsou oslovováni a pokud někdo dává i sebemenší finanční obnos, prakticky se nedozví, zda je sbírka vůbec povolena či nikoli. Jenže každý výběrčí by měl mít u sebe plnou moc a kopii povolení sbírky. Kdo se tímto prokázat nemůže, zcela jistě vás chce jen připravit o peníze.

Vyskytují se i případy, kdy je vše na první pohled v pořádku, ale pak následně na internetu zjistíte, že sbírka měla povolení jen do určitého data, které je třeba rok či dva staré. Jdou tyto peníze na správnou adresu či nikoli? To je otázka.

Smutné je, že i velice známé sbírky ukrojí velkou část vybraných peněz na svůj provoz či dokonce na slavnostní večer k zakončení sbírky, který přijde i na pěkných pár set tisíc korun. Tímto způsobem přijde vniveč velká část vybraných peněz. Holt ani charita není zadarmo.

Přiznám se, že poslední dobou mám čím dál tím menší chuť přispívat na různé projekty či skupiny osob, které potřebují finanční pomoc. Má to co do činění i s tím, jak moc se cítím být obtěžován různými nabídkami.

Ono také když jdete například na I. P. Pavlova do metra a cestou jste čtyřikrát osloveni různými výběrčími, do toho vám dva vyvolávači vnucují bezdomovecký časopis, tři lidé strkají do ruky letáky na různé zboží či obchody, zastavují vás agenti mobilních operátorů či průzkumů a k tomu dělají stafáž jehovisté, muzikanti a žebráci, tak si začnete připadat jako štvaná zvěř.

Co s tím? Mnozí lidé zjistili, že sbírky jsou poměrně snadná cesta k tomu, jak získat nějaké peníze třeba i pro svou vlastní potřebu. Jenže pak klesá ochota lidí podpořit i ty projekty, které jsou naprosto v pořádku a pomáhají. Kolikrát si říkám, zda bych se neměl zachovat jako pilot v parodickém filmu Připoutejte se, prosím!