28.3.2024 | Svátek má Soňa


SPOLEČNOST: Dobré mravy v právu veřejném

24.7.2006

MF Dnes přineslo včera zprávu, že pan policejní prezident Vladislav Husák jel do práce rychlostí 190 km. Skutek přiznal a vyvodil z něho i důsledky, které však nejsou adekvátní.

Nevím, jestli si uvědomujete, že takové jednání má naprosto jiný dosah než pouhé porušení vyhlášky. Víte, co je to celebrita ve svém významu? Přeloženo z latiny znamená věhlasná, ve společnosti vážená osobnost. Vezmeme-li v úvahu význam celebrita dle tohoto výkladu, tak pán policejní prezident je naší celebritou, již jenom vzhledem k důležitosti úřadu v jehož čele stojí.

Můžeme si položit otázku, jak se celebrity chovají třeba v západních zemích, kdo je u nich skutečnou celebritou a porovnat s tím, koho nám jako věhlasnou a ve společnosti uznávanou osobnost prezentují v České republice? Nyní jsou to účastnící pořadů Vyvolení a výsledek se musí dostavit. Ano, lidem jsou prezentovány jako vzory homosexuálové, trestně stíhaní spoluobčané a prostitutky.

A když se už přece jen Česká republika objeví na titulních stránkách světového tisku z pohledu politických celebrit, tak je to tehdy, když se dva „trotli“ začnou prát na veřejné scéně.

Ale budete se divit, i na takové situace, jak se chová pan policejní prezident, pamatuje nadnárodní právo a souvisí to ze zásadou právní jistoty. Abychom nevycházeli pouze ze znění právních norem, můžeme si uvést, jak se vyjádřil Evropský soud pro lidská práva ve věci Sunday Times proti Spojenému království v roce 1979. Cituji: Občan musí mí možnost za daných okolností v dostatečné míře předvídat, v případě potřeby za pomoci znalých poradců, důsledky, jaké může určitý čin přinést. Tady Česká republika naprosto přesně splňuje požadavek, protože všichni můžeme předpokládat co by se dělo, kdyby se takto choval občan, ale dá se předpokládat co se bude dít, chová-li se takto policejní prezident?

I na tohle pamatuje nadnárodní právo svým výkladem: Základní principy požadované občanským právem je třeba dodržovat stejně tak v právu veřejném. I zde totiž subjekt, který je nositelem veřejné moci svými kroky zakládá, mění nebo ruší určité právní vztahy jichž se účastní také právnické či fyzické osoby soukromého práva. Ty mají jistě právo předpokládat, že to co platí pro ně, tím více platí pro zásahy nositelů státní moci.

A je faktem, že u nositelů státní moci demokratických států funguje sebereflexe, která způsobí, že i když nenesou přímou zodpovědnost za prohřešek, tak v mnoha případech odstupují ze svých postů.

U nás vše funguje naprosto opačně. I když státní činitel nese přímou zodpovědnost za způsobený prohřešek, neváhá použít jemu svěřenou moc, ovšem ne k prosazení práva vůči své osobě, jak by se dalo předpokládat, ale v prospěch svojí osoby, a to neuplatněním plné zodpovědnosti za spáchaný čin.

Jak tedy uplatníme zásadu právní jistoty, co se bude dít? Nic, pan policejní prezident odevzdal dobrovolně řidičský průkaz, ovšem opět pojede do práce 190 km za hodinu, s tím rozdílem, že vůz bude řídit jeho podřízený a my jako daňoví poplatníci tyhle náklady navíc ještě zaplatíme. Nebo si myslíte, že ho budete potkávat v autobusu?