Takové běží na Neviditelném psu ohledně osudu t. zv. Lisabonské smlouvy. A to je moc dobře, ale také trochu málo. Diskusi v podstatně širším měřítku, by mohla snadno vyvolat veřejnoprávní televize.

To bych však asi chtěl příliš.

Pokud namítnete, že diskuse amatérů, diletantů, atp. nemá smysl, budu oponovat. Každá diskuse totiž umožní těm, kteří o to stojí, lépe si uvědomit všechna pro a proti, podívat se na problém z pohledu člověka s úplně jiným názorem a zkušenostmi, zvážit, zda nemá také kus pravdy. Tedy - - každý účastník diskuse si chtě nechtě a více či méně prohloubí znalosti o diskutovaném problému. O to zde běží.

Znám spoluobčany, kteří chtějí-li koupit novou ledničku, shánějí dlouho informace, vyptávají se známých, studují technická data. Zajímá je, kolik kWh za rok spotřebuje, což jim chválím.

Když jde o volby, tedy o směřování státu, buďto nejdou volit, nebo dají hlas p. Bursíkovi, (který ovšem v kWh měří výkon, nikoliv práci). Kdo nechápe ten šílený paradox, nechť dál ani nečte.

Myslím, že nebude zásadní rozpor mezi pravicí a levicí v tom, že pravomoc řešit problémy má být ponechána na optimální úrovni - té nejnižší, kde jsou ještě prostředky k řešení a jsou znalosti místní problematiky. Všichni to hlásají, nikdo to nedělá. Bohužel, EU se zejména v poslední době proslavila naprosto opačným trendem. Zbytečně, hloupě, kontraproduktivně. To je jádro problému schvalování dalších dokumentů, ať již se budou jmenovat jakkoliv.

Bohužel, profesionální Evropané vytvářejí téměř hysterickou kampaň proti komukoliv, kdo prostě jen trvá na dodržování přijatých pravidel a základních principů demokracie. A naše sdělovací prostředky vesměs s jiskrou v oku nadšeně papouškují pouze jejich výlevy.

Veliké nebezpečí vidím ve snaze potlačit, obejít, nerespektovat, menšinový (?) názor Irů. A jenom Irů? Proč potom ta hrůza z referend ? Samozřejmě, lze to nějak zaonačit, ale v tu chvíli začnou doutnat skryté vášně, nepřátelství, později nenávisti. Velké i menší mnohonárodní celky přece z podobných příčin končily krveprolitím. Naposledy SSSR a Jugoslávie. Copak je to tak dávno ?

Kvůli různým názorům není nutno se nanávidět a urážet. Hlavně by se nemělo druhému vkládat do úst něco, co neřekl a dokonce si ani nemyslí. V tuto chvíli mluvím zejména o výpadech některých profesionálních Evropanů o tom, že všichni, kdo brzdí, nechtějí ratifikaci Lisabonské smlouvy, chtějí znemožnit fungování EU, případně ji rozbít.

Budu mluvit za sebe - nemám zájem jakkoliv škodit EU nebo ji likvidovat. Pouze si nepřeji, aby se z ní stal moloch, který bude více ke škodě, než k užitku.

Chci o tom diskutovat.

Jako volič mám právo požadovat, abych se k tak zásadním otázkám mohl vyjádřit v referendu.