20.10.2019 | Svátek má Vendelín


SPOLEČNOST: Díky, Quelle, budiž ti země lehká

6.11.2009

Quelle končí! Definitivně! Dříve, než skončí v propadlišti dějin jako již před ním Neckermann, musím, alespoň já, když už to neudělal pan president, ocenit významné zásluhy Quelle na zničení komunistického režimu.

Za posledních dvacet let rozdělování státních vyznamenání byli oceněni téměř všichni zasloužilí i méně zasloužilí za svržení totalitní vlády KSČ, avšak Quelle nikdo k vyznamenání ani nenavrhnul. Chtělo by to napravit. quelle-title

Kdo je pamětník, ví, jaký strach člověk prožíval při "filcunku" na hranicích a jak vynalézavé úkryty pro provezení pár sešitů "Svědectví" musel vytvořit. Režim tehdy přísně hlídal, aby do jeho pašalíku nepronikla žádná "závadová" tiskovina a nebyl tak její poddaný vystaven zhoubnému vlivu štvavé nepřátelské propagandy. Nejmírnější trest za neúspěch byl celoživotní zákaz výjezdu. Co však bdělému oku cenzora nechtěně uniklo, byl katalog Quelle. Ten se mezi "závadovou" tiskovinu nepočítal. To se však těžce zmýlil.

S odstupem let hodnotím význam propašovaných tiskovin se značnou skepsí. Značně jsem přecenil dopad těch pár sešitů, které přesvědčovaly pouze už dříve přesvědčené, zatímco dopad katalogů Quelle mi došel až mnohem později. Ty totiž, jdouce z ruky do ruky, fungovaly jako podvratná literatura nejvyššího stupně nebezpečnosti. Zatímco jsme podle dobového tisku prožívali těžké zápasy o splnění plánu, o splnění ukazatelů závěrů 14. sjezdu strany, bojovali úporné bitvy o zrno či o počty rozmrazených vagonů s uhlím, katalog Quelle - podle slavné věty z Pelíšků - nastavoval zrcadlo. Obklopeni šedí a zmarem nefungující ekonomiky, řízené jejím předvojem, s vyhlídkou, že to bude navěky, jsme si nad katalogy snili své sny o krásném odtamtud. Každý v tom katalogu něco našel a každý druhý věděl, že platy v německých markách jsou nominálně srovnatelné s těmi zde, v korunách.

My, puberťáci, jsme nejvíce oceňovali přehlídku podprsenek a kalhotek, která tak kontrastovala s prudérní vizí komunistů, jež nás mladé snad měla ponechat v mylném přesvědčení, že tyto zapovězené části těla dívky ani nemají, natož aby si je balily do tak vyzývavých obalů. Avšak každému něco, pro naše tatínky totéž co pro nás puberťáky a k tomu navíc ty nádherné sady nářadí, sekačky a - věř či nevěř - motorové pily, soustruhy a svářečky. A bazény jak z amerických filmů a nábytek a dálkově ovládaná autíčka, prostě všechno, co zde tak evidentně chybělo a podle tisku, televize a plků komunistických mátoh evidentně bude chybět navždy. Maminky jásaly nad kolekcí šatů, šatiček, kabátů a svetrů a snažily se chudinky vykouzlit z mizerných látek na svých šicích strojích cosi, co by se vzorům alespoň vzdáleně podobalo. Děti ležely nad stránkami hraček, které k zármutku otců nikdy mít nemohly, ale ta pastva pro oči byla už téměř splněným snem. Dnešní generace už nepochopí, že bylo úplně jedno, že katalog je loňský.

Dnes to vidím jinak. Nemalou zásluhu na podvrácení komunistického režimu měl slavný katalog Quelle. Víra, hlásaná komunisty, že všechno bude až zítra, až vybojujem ty všechny výše uvedené bitvy, byla těžce znevěrohodněna svědectvím, že někde už "maj vybojováno", a to - věřte nevěřte - hned za plotem. Dopad katalogů na víru nevědomých byl stejně katastrofický jako propašování pornočasopisu do klášterního semináře .

Takže, ještě jednou díky, Quelle, a odpočívej v pokoji!

S láskou vzpomínají Tví vděční pozůstalí

Autor je architekt








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.