Na rozdíl od Markéty Šichtařové bezpečně rozeznám Gotta od Bílé. V tom se lišíme. V čem jsme ovšem, zdá se, zajedno, je v pohledu na svobodu.

Reaguji tím na její nejnovější (chtěl jsem napsal poslední, ale to bych opravdu nechtěl) článek nazvaný Vyslovili jsme ortel nad svobodou slova, který se dotkl jedné z nejcitlivějších otázek naší doby. Mantinelů svobody.

Nechci se zabývat oním „detailem“ (byť o detail v pravém smyslu nejde), spíše jednotlivostí, tedy výzvou Asociace spisovatelů sponzorovi Českého slavíka v záležitosti zpěváka a skupiny jménem Ortel. Tuto hudební soutěž nepovažuji za tak důležitou, abych se děním okolí ní podrobně zabýval.

Zajímá mě něco jiného, podstatnějšího. To, co je precizně vyjádřeno v závěru článku Markéty Šichtařové, něco, co zaměstnává mou mysl od sametové revoluce - jako jejího pěšáka, který do procesu zvonění klíčů vstoupil s představou, že za vyjádření názoru se napříště už nebude trestně stíhat a odsuzovat, ať už podmíněně nebo rovnou do kriminálu.

Paní Markéta napsala:

Podle mého mínění je zvrhlé odsuzovat lidi jen za názor nebo výroky - a to JAKÉKOLIV. Věřím, že paragrafy vztahující se k názorové svobodě a svobodě slova nemají v právním systému co dělat – bez ohledu na to, zda některé výroky jsou či nejsou morální. Nejde o to, CO kdo říká, CO si myslí, jestli nás to pobuřuje. Když někdo bude popírat dějiny, je v pořádku mu NAMÍTNOUT, že se strašlivě mýlí, je namístě ho politovat za takovou idiocii; není ale podle mého soudu v pořádku TRESTAT jej za jeho vlastní blbost.

Neříkám, že s výše uvedeným citátem souhlasím stoprocentně (výjimku uvedu vzápětí), ale v principu ano. Onou výjimkou je jediné: když někdo zneužije svobody slova k tomu, aby druhému vyhrožoval fyzickou likvidací nebo jiným útokem – na jeho zdraví, majetek apod. Toto vážně míněné zneužití svobody slova je nutné řešit. Ale pokud jde o vyjádření názoru (hrozba smrtí není názor v pravém významu tohoto slova), neměl by být stíhán.

Uvedu příklad z oblasti extrémně citlivé. Každý, kdo zná mé texty a politické postoje dobře ví, že není v této zemi většího přítele Izraele. Z tohoto hlediska by se mohlo zdát, že budu souhlasit s trestním postihem popíračů holocaustu (dle zákona 40/2009, paragrafu 405 na šest měsíců až tři roky). Možná překvapivě mám s uvedeným paragrafem problém. Nemyslím si, že za (v tomto případě) lidskou idiocii, jak to nazvala paní Markéta, by se mělo zavírat do vězení.

Je to totiž velice nebezpečné.

Vysvětlím proč. Pokud se někdo veřejně vysloví, že holocaust je mýtus, sám se pasuje na pitomce a lháře, neboť argumentační skóre je 100 ku 0 v jeho neprospěch. Jaký má smysl zavřít takového člověka do vězení? Čeho se tím docílí? Vskutku netuším.

Mám ale jinou obavu. Dnes trestáme za popírání holocaustu (samozřejmě: dle zákona). A zítra? Pozítří? Holocaust je „vědecky“ (rozuměj historicky) podložen, zdokumentován, není možné tuto genocidu židovského národa zpochybnit. Kdo tak činí, u něj nestačí, že se veřejně znemožnil? Je zapotřebí poslat ho za katr? A co původ člověka? V této oblasti jsme přesvědčováni, že je „vědecky“ dokázáno, že člověk, zjednodušeně řečeno, pochází z opice. Kdo to veřejně odmítne (zpochybní), jako například exkancléř z Hradu Petr Hájek, a navíc připomene, že dle Bible člověka stvořil Bůh, je za pitomce.

Než budu pokračovat, ještě jeden příklad. Na internetu jsme se nedávno mohli setkat s videem, na němž jakýsi islámský duchovní „vědecky“ zdůvodňuje, že se Slunce otáčí kolem Země. Jeho výklad byl tak stupidní, že ze sebe v očích i průměrně vzdělaných lidí ze Západu udělal pitomce.

Máme tu tedy tři pitomce: popírače holocaustu, odmítače nauky, že člověk pochází z opice a odmítače nauky o otáčení Země kolem Slunce. Zkusme si představit, že by všichni tři působili v ČR a své názory hlásali veřejně. Z hlediska „vědeckého světového názoru“ hlásají nesmysly. Ovšem pouze z jednoho z nich, pokud tomu správně rozumím, můžeme udělat zločince a poslat ho do žaláře. Co si od toho slibujeme? Že mezi jinými zločinci změní názor? Že si dá pozor na ústa a příště už nebude hlásat lež?

V tom případě by bylo účelné pozavírat také ostatní hlasatele lží a nesmyslů – a společnost by si zajistila, že budou šířeny pouze „správné“ názory. Začít to může záležitostmi kolem původu člověka a pohybů ve vesmíru a skončit i názorů politických. Když vládní většina v parlamentu prosadí zákony kriminalizující scestné postoje opozice a jejich nositele pozavírá (jak to udělali nacisté a dělali komunisté), má po starostech. Souběžně s tím bude ale také po svobodě.

Byla to záměrně vygradovaná „polopatická“ ilustrace, abych varoval před tím, že postih popíračů holocaustu neznamená posílení naší svobody, ale její oslabení. Obecně: postih všech nám nepohodlných názorů vede k oslabení svobody.

Upřímně: svoboda slova je pro mě důležitější než to, aby nějaký holocaust popírající lhář a idiot skončil ve vězení. Odpůrci toho postoje říkají, že mlčet vůči scestným názorům nelze a argumentují předválečným Německem a Hitlerem. Pak se musíme zeptat: byla demokracie Výmarské republiky tak slabá, že hlasu démona podlehla? Ano, byla.

Je naše demokracie také tak slabá? Pokud ano, udělali jsme někde na cestě od totality ke svobodě fatální chybu. Tu ovšem nenapravíme tím, že budeme zavírat pomatence interpretující dějiny v rozporu s historickou pravdou. Ostatně komunisté také interpretuji hrůzovládu jejich éry „po svém“ - a jeden z nich je místopředsedou dolní komory českého parlamentu.

To už se dotýkáme dalšího aspektu: účelového pokrytectví. Je to podobné jako s kouřením v restauracích, jehož zákazu jsem jako celoživotní nekuřák principiálním odpůrcem. Z prostého důvodu. Jedny podnikatele nechá stát na zdraví škodlivých tabákových výrobcích dělat super byznys (např. výrobce cigaret), jiným za to, že se v jejich provozovnách tyto výrobky používají (kam jinam patří kouření než do hospody) do jejich byznysu hrubě zasahuje. To má být ze strany režimu fair play?