Neviditelný pes

SPOLEČNOST: Developeři, zapalte chrám sv. Víta!

26.9.2014

Proč si už nikdy nedat párek na obnovené Petrově boudě? A proč nepoužívat software od firmy Unicorn systems?

Tenhle příběh je smutný, temný a taky krajně podezřelý. Nemám důkazy, kdo je v něm lump, a ani je mít nemůžu. Ale můžu mít názor. Vyvozuju ho prostě jen z toho, co se stalo a komu to posloužilo. „Cui bono?“říká se tomu latinsky.

Petrova bouda

Nad Špindlerovým Mlýnem stávala Petrova bouda – nádherná dřevěná stavba Vinzenze Zineckera z roku 1887 (viz zde). Tvořila dominantu středního hřebenu Krkonoš a byla památkářsky velmi cenná. „Petrovka zcela změnila náhled na architekturu na horách,“ řekl v únoru 2011 krkonošský krajinný ekolog Pavel Klimeš.„Je to první moderní stavba v Krkonoších. Zatímco ostatní stavitelé horských bud tehdy vycházeli ze zažitých postupů, kdy jen zvětšovali zemědělské chalupy, Vinzenz Zinecker při rozšiřování původního objektu přinesl na hřebeny Krkonoš skutečnou architekturu… Petrovka je klenot horské architektury, který u nás prakticky nemá obdoby. Srovnat se s ní dají snad jen Jurkovičovy dřevěné secesní stavby na Pustevnách v Beskydech.“

V té době už ale Petrovka patřila firmě Snowy Chalet pražského podnikatele Vladimíra Kováře. Unikátní památkově chráněnou stavbu nechávala chátrat tak dlouho a tak strašně, až se památkáři naštvali. „Dospěli jsme k názoru, že stavba už je v ohrožení, a zahájili jsme s majitelem správní řízení,“ řekl tehdy tajemník vrchlabského starosty Pavel Řehák (viz zde). „Nařídili jsme jednateli firmy, že Petrovu boudu musí zabezpečit proti vlhkosti a větru. Pokud by to neudělal, hrozila by mu pokuta až dva miliony korun. A při případném určování výše sankce bychom se drželi spíše horní hranice.“

Postavit „něco hezkého pro sebe“

Kovář byl tedy zatlačen do rohu a měl začít s opravami. Jen o pár dnů později, 31. srpna, ale Petrovka vyhořela do základů. Vyšetřovatelé zjistili, že ji někdo zapálil, a to hned na čtyřech místech najednou (viz zde). „Kovář nebo jeho lidé, kteří se tak mazaně vyhnuli pokutě?“ říkáte si? Tak buďte hezky zticha a nikoho nepomlouvejte! Policie totiž žháře nikdy nevypátrala a bez důkazů přece nemůžete nikoho obviňovat. Ani já ne. Nezbývá tedy než věřit majitelově verzi, že to udělali bezdomovci nebo feťáci. Představte si to: na hřebeny Krkonoš prostě vytáhli kanystry s benzínem, promyšleně je rozlili na čtyřech místech a škrtli sirkou. A proč to ti bezdomovci nebo feťáci udělali? No přeci na horách bývá zima i v létě, tak třeba se chtěli jen ohřát, ne?

Na Wikipedii (zde) se k tomu ale dočtete, jak Kovář těsně před požárem účelově vycouval z řešení, které se mu nelíbilo: „Pochybnosti o čistotě záměrů vlastníka posiluje zjištění České televize, že jednal s architektonickým studiem Ing. arch. Olega Hamana o projektu na opravu Petrovy boudy. Studio dokonce o své vůli shánělo možnosti, jak rekonstrukci částečně zadotovat z tzv. Norských fondů, což prý sám Vladimír Kovář nadšeně uvítal. Místo dalších kroků však zakázku zrušil a v e-mailu, zaslaném paní Hamanové v pátek 29. 7. večer, uvedl jako důvod, že tam chce postavit novou Petrovku jako něco hezkého pro sebe i pro turisty a že by přitom nemusel mít shodný názor s úředníky, kteří by o dotaci rozhodovali.“

Kovářovo „něco hezkého pro sebe“ památkáři po požáru dlouhou dobu odmítali. Místo obnovy původní Petrovky (respektive postavení její kopie) totiž zamýšlel vybudovat moderní stavbu, které se na hřebeny Krkonoš naprosto nehodí: mnohem menší dvoupatrovou kúču s plochou střechou. „Je to běžná novostavba, ale ne obnova poškozené kulturní památky,“ oponovali památkáři zamýšlenému projektu.

Zbabělí památkáři

Teď ale památkáři po třech letech najednou couvli a vysněnou kúču Kovářovi schválili (viz zde). Jinými slovy tím říkají: ať už požár Petrovky založil kdokoli, Kovářovi se to setsakra vyplatilo. Pokud to opravdu byli bezdomovci a feťáci, měl by je teď hbitě vypátrat a z vděčnosti jim doslova pozlatit ručičky. Neznámí žháři mu totiž ušetřili dva miliony za pokutu. Navíc mu umožnili udělat z památkářů povolné pitomečky a slabochy ustupující investorům. Šéf těch slabochů se jmenuje Josef Balský a je ředitelem Národního památkového ústavu v Josefově. K čemu má ten pán svou židli a kulaté razítko? Za co je vlastně placen?

Představte si následující analogii: Bohatý developer si usmyslí postavit luxusní byty na Pražském hradě. Investiční záměr má ale jeden dost zásadní háček: na vysněné parcele překáží chrám sv. Víta. Ale co – za pár dnů chrám vyhoří a policie nikoho nechytne. Památkáři sice nejdřív požadují obnovu chrámu, ale pak cuknou a “dají štempl”. Nad hroby českých králů vyroste postmoderní betonový skelet, řečeno slovy Vladimíra Kováře „něco hezkého“.

Ústupek památkářů v kauze Petrovka je prostě zbabělost a zásadní prohra pro celou společnost. Když orgán státního dozoru ustoupil jednou, ustoupí i podruhé, potřetí… Památkáři tak dali developerům praktický návod, jak na to. Jen vás prostě nesmí nikdo chytit se sirkami v ruce… ale tím nic nenaznačuju! Podle tvrzení samotného Kováře přece benzín rozlévali nějací feťáci a bezdomovci, ne jeho lidé.

Vladimír Kovář

Vladimír Kovář je význačný prodejce počítačového softwaru. V roce 2008 získal titul Podnikatel roku. A taky je to pozér, který nosí culíky a snaží se působit avantgardně a nekonvenčně. „Zaměstnance učí poslouchat vážnou hudbu, řídit lodě a pít jahodovou vodku,“ napsaly v prosinci 2009 Hospodářské noviny (zde). „Na vizitce má v ozdobném čárovém kódu datum narození svého psa Merlina. A věří, že i díky tomu bude jeho firma jednou druhý Microsoft. V roce 2007 otevřel svou vysokou školu Unicorn College, která vychovává odborníky na informační technologie. Kromě toho vlastní například cestovní kancelář, personální agenturu, internetový obchod, rockovou kapelu a horskou chatu Petrovka.“

Mně ale Kovář bohudík nevlastní a naštěstí nevlastní ani moje názory a můj obyčejný selský rozum. Ten selský rozum se řídí výše zmíněnou zásadou „Cui bono?“ Jako krkonošský patriot proto slavnostně prohlašuju, že si na Kovářově nové Petrovce nikdy nedám ani párek, a to i kdybych měl v Krkonoších umřít hlady. Nikdy se tam neohřeju, a to ani kdybych měl umrznout jako Hanč a Vrbata. A nic od Unicorn systems do mého počítače nesmí. Proč české instituce nakupují software od člověka, který se nechal celé roky chátrat součást českého kulturního dědictví? Pokud pracujete u některého z Kovářových velkých klientů, zeptejte se ho na to.

Přidáte se?

Autor je redaktorem webu www.g.cz



zpět na článek