19.10.2020 | Svátek má Michaela


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Den v ústavu pro mentálně hendikepované

Úroveň státu se pozná ne podle toho, jak jsou lidé bohatí, ale jak se stará o své nemohoucí a hendikepované spoluobčany. Nejsme na tom špatně.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kanioková 30.4.2019 15:56

Taky děkuji, moc..

Je to pohlazení po duši, protože velmi dobře vím, co to obnáší.. Jen by mě docela zajímalo, v jakém věkovém rozpětí jsou tamní pečovatelé. Protože jedno podobné zařízení znám (ne přímo nemocniční), a dost mě děsí, co se tam děje. Donedávna tam byl personál staršího věku a byli to lidé naprosto jedineční, skvělí, i ta atmosféra tam byla maximálně pohodová. Ovšem nedávno došlo k obměně personálu, většina odcházela do důchodu a na jejich místo nastoupily mladé osoby, "progresivní", netrpělivé, docela dost drsné. Smutné konce.. holt, mládí vpřed..

B. Novacek 30.4.2019 16:28

Re: Taky děkuji, moc..

Přesně tak, paní Kanioková; mládí vřed!

Hezký den přeju :)

J. Havelka 30.4.2019 12:46

Poděkování

Po dlouhé době něco fakt hodného, děkuji.

F. Navrátil 30.4.2019 11:52

Jednou pohlazení, jednou hysterák

Pane Vodvářko, když se nepouštíte na vratkou půdu politiky, obdivuji vaše hezké a lidsky prosté příběhy, stejně jako vaši sbírku židovského humoru.

J. Farda 30.4.2019 21:45

Re: Jednou pohlazení, jednou hysterák

Se smělostí sobě vlastní si Vám, pane Navrátile, dovolím odpovědět za doktora Vodvářku sám. Pan doktor, akademicky vzdělaný člověk, kterým různí lidoví týpci říkají po hospodsku/starobolševicku důvěrně "doktůrku", má své názory a snaží se zde o ně se svými spoluobčany podělit. Má to pochopitelně těžké, protože každý jsme jiný/jiní a mnozí v určité rozčarování nad vývojem světa snadno podléhají nabídce jednoduchých řešení typu "Prostě to uděláme" nebo "ANO, bude líp!", a dříve v jiných verzích ODS & ČSSD. Pak se zjistí, že se to tak snadno neudělá a že to líp je stále někde v nedohlednu, ale pochopitelně za to mohou škůdci a neprajníci, takže to zrcadlo v páně doktorově podání často ukazující pokřivené huby je logicky vina nikoli mé křivé huby, ale toho hajzla,co drží to zrcadlo hubu mi ukazující. Skutečností je, že se v této zemi obecně máme tak, jak se žádná generace před námi o takové možnosti ani neodvážila snít, ale obchodníci s deštěm slibující modré z nebe a holuby do huby jsou stále v kursu. Asi musí přijít opravdu velký prů*er, aby se zdejší lidové vzpamatovali a zase alespoň na nějaký čas pochopili, vo co v reálu vopravdu kráčí ... Rusové ani Amíci nás snad neobsadí, ono snad možná bude za nějaký čas stačit suché Labe a Morava ... a že pak si přestaneme nadávat do havloidů, koblihářů, lepšoidů, becherovek či kavárníků a zklidníme, pochop bez magorů, hormon ... a k tomu nám dopomáhej Přírodo!

M. Krátký 30.4.2019 10:43

Hezké a použiji výňatek v závěru vašeho textu

Dokonalá úcta a respekt.- hezký den všem

P. Lenc 30.4.2019 8:54

Dík

za pohlazení na duši.

J. Hrdlička 30.4.2019 8:33

Díky

Díky za hezký článek

O. Slejsarová 30.4.2019 8:32

Díky.

Děkuji za postřeh, pane doktore. Jen po nahlédnutí do diskuzí pod některými včerejšímu příspěvky, např. k úvaze Dr.Hulíka, si kladu otázku, zda takových článků není pro NP v dnešní podobě škoda. Přeji Vám mnoho zdaru.

R. Franc 30.4.2019 8:49

Re: Díky.

Paní Slejsarová, mohla byste mi tu vaši poznámku vysvětlit? Pokud to dobře chápu, tak se vám tento článek pana Vodvářky líbil - mně taky. Je ho na NP škoda, protože ostatní články zde nejsou dobré - tedy podle vás. Dobře, to je srozumitelné. Ale proč se proboha týráte a čtete články, o kterých víte, že jsou špatné, protože je autoři umisťují na NP? To máte vážně tak chudý život? Zkuste dělat věci, které se vám líbí a způsobují vám radost, uvidíte, že i vaše okolí vás bude mít radši.

O. Slejsarová 30.4.2019 9:09

Re: Díky.

Já se netýrám, čtu prostě odjakživa všechno. No a tím nejde přehlédnout, jak se některá média vyvíjejí a mění, a to až zásadně. A u některých, jako je NP, kterému jsem od počátku moc fandila, mě to prostě mrzí. Nic víc ani méně. Jinak děkuji za optání. Doufám, že lidi, na kterých mi záleží, mě mají rádi alespoň tak, jako já je. Vám upřímně přeji totéž. Pěkný den!

P. Khail 30.4.2019 9:42

Re: Díky.

Mám to stejně jako vy, díky za váš příspěvek :-)

P. Kmoníček 30.4.2019 9:22

Re: Díky.

Bohužel to škoda je.

J. Jurax 30.4.2019 13:12

No, nevím.

Ale dovolil bych si jako čtenář Psa od roku 1998 říct, že Pes se pochopitelně mění, rozhodně však nikoliv k horšímu. Řekl bych, že zraje jak víno. Jen lituju, že už nejsou Mrožoviny ...

Čímž pochopitelně netvrdím, že se se všemi příspěvky mohu ztotožnit - leč neuškodí i názory, jež mne osobně nesedí.

J. Stejskal 30.4.2019 15:04

Re:

V mých očích se naopak Pes za ty roky moc nezměnil, čtu ho od podzimu 1999. Trefný úvodník shrnující aktuální dění a vcelku vyvážená řada článků, většinou k aktuálním tématům plus nějaká ta věda, technika i zábava. S rozšiřováním internetu a výpočetní techniky mezi laickou veřejnosti se však radikálně změnili čtenáři. K horšímu.

Kdysi jsem si s chutí přečetl článek, vytvořil si na téma nějaký názor a s mnohem větší chutí jsem se pustil do čtení diskuse pod článkem. Bývalo pravidlem, že z diskuse jsem získal spoustu dalších informací a často jsem svůj původní názor musel změnit, protože se ukázalo, že věci se mají trochu jinak, než psal autor.

Čtenáři se mezi sebou přeli už tenkrát, ale srosté nadávky byly spíše výjimkou. Dnes je to bohužel naopak. Zaplať pánbůh, že zůstaly zajímavé a čtivé články.

V. Němec 30.4.2019 6:59

A je tu mlčení!

Bože, Bože, pověz jak to pochopit!