... na dětském hřbitově v Ďáblicích

Na vzdáleném konci hřbitova v Ďáblicích je místo, o kterém mnoho lidí netuší, že vůbec existuje. U zdi se nacházejí šachty hromadných hrobů plné pozůstatků lidí umučených a popravených nacistickým a komunistickým režimem. V hromadných hrobech tak vedle sebe leží těla Gabčíka, Kubiše, Morávka, ale i Zdeny Mašínové či faráře Toufara. Dlouhá léta bylo tento kout hřbitova jen skládkou a zanedbaným koutem bez špetky piety.

Do vykopaných šachet nacisté a jejich komunističtí bratři naváželi jako nějaký odpad těla hrdinů i obyčejných lidí, kteří se často provinili jen touhou po svobodě. Co šachta, to dvaatřicet těl. Nejen dospělých, ale i dětí.

Minimálně čtyřicet tři dětských těl bylo navezeno do těchto šachet a komunistickým režimem odsouzeno k zapomenutí. Šlo o děti narozené ve vězení, matkám, které se nehodily k obrazu dokonalé socialistické rodiny. Děti, které se často narodily přímo na cele nebo které živořily s matkami ve vězeňském prostředí a kterým se nedostávalo lékařské péče.

Pokud si návštěvník pročte nápisy na náhrobcích, zjistí, že nešlo zdaleka jen o novorozence, ale i o jedno či dvouleté děti, ve třech případech dokonce o dvojčata. Často jde o děti, které nechali soudruzi "zdechnout, protože kdo by se staral o fakany kriminálnic".

Ďáblický dětský hřbitov je důkazem "laskavosti a lidumilnosti" komunistického režimu, který je dnes tak glorifikován a oslavován, kdy i malé děti bylo nutno vyvážet na skládku, aby nebyla žádná vada na kráse tehdejšího světa, kde vládla dělnická třída.

Prvního června, na Den dětí, uspořádala platforma Bez komunistů.cz, sdružující demokratické občanské iniciativy, pietní vzpomínku na tomto místě. Navzdory silnému dešti se sešlo na dvě desítky lidí všech generací, od školou povinných až po pamětníky komunistického teroru. Připomněli děti, které měly být vymazány z paměti jen proto, že se narodily v nevhodnou dobu nevhodným rodičům, a maminky, které se často nedozvěděly ani to, kde je jejich dítě pohřbené.

Pokud někdy budete mít cestu kolem hřbitova v Ďáblicích, zastavte se, zapalte svíčku a odkliďte něco napadaných větví. A nebuďte jako politici, kteří si sem jednou ročně přijdou poplakat, předvést se před kamerou a přitom nejsou schopní cokoliv udělat s existencí komunistické strany, která na svém hrbu nosí i toto místo.