Ještě stěstí, že členové poslaneckého klubu jisté politické strany (rychle pochopíte které), zásadně odmítají vědecké poznatky zemí, jak se stále v tomto klubu říká, imperialistických. Napadlo mě to při čtení jednoho vědeckého časopisu, který přinesl zprávu o výsledcích jistého vědeckého grantu. Jedna univerzita v USA vypsala desetiletý grant na studium života mravenců. Proč desetiletý? Podmínkou grantu bylo to, aby jeho dva realizátoři nejméně devět let studovali nejrůznější kolonie mravenců na celé zeměkouli. Poté měli za úkol za rok sepsat studii o tomto svém výzkumu a předat ji k dalšímu použití univerzitě. Asi nemají ti američtí univerzitní činitelé nic lepšího na práci a mají moc peněz, pomyslel jsem si. Jenže ouha.

Jeden ze základních závěrů oné grantové studie byl velice zajímavý. Oba vědci došli k závěru, že mravenci, kteří žijí v jistých pospolitostech za Zemi již více než 80 milionů let, vděčí za svůj úžasně dlouhý a nerušený rozvoj především dokonalému totalitnímu systému. Mravenec, který má za úkol dopravovat předměty do mraveniště, se vůbec nezajímá o to, jaký plat a výhody má mravenec, který ho kontroluje. Ten se zase nezajímá o to, co dělají jeho nadřízení. Mravenci mají tento systém ji zakódovaný přímo geneticky. Proto také, když někdo rozkope mraveniště (to se ovšem nemá) vyroste nové mraveniště pár metrů opodál. A vše běží dál, tak jak má. Z toho hlediska je vidět, jakou chybu udělal známý masový vrah Stalin, když prohlásil, že genetika je buržoazní pavěda. Nakukal mu to kdysi Lysenko s poukazem na to, že Mendel byl kněz. Mohli jsme dnes automaticky propagovat (a budovat) socialismus, aniž bychom to tušili. I když dlužno přiznat, že jsou ještě lidé, kteří to jak automaticky dělají, ale to bude něčím jiným než genetikou.

I ostatní závěry oněch vědců stojí za úvahu. Srovnáními DNA některých druhů mravenců se zjistilo, že jsou všichni dokonalou kopií královny. Z dalšího rozboru navíc vyplynulo, že existuje druh mravenců, jejichž samičky jsou fyzicky neschopné sexuální reprodukce. Nepohlavní rozmnožování samečků z neoplodněných vajíček je běžné u některých druhů hmyzu, u mravenců je to však něco vzácného. U společenského hmyzu existuje množství různých typů reprodukce, tento druh ale vyvinul svůj vlastní neobvyklý způsob. Vědci nevědí, proč se druh stal zcela asexuální a kdy přesně se to událo. Nepohlavní rozmnožování má výhody i nevýhody. Odpadají energetické náklady při produkování samečků a dvojnásobně se zvyšuje počet reprodukčních samiček. Na druhou stranu zabezpečuje sexuální rozmnožování větší pestrost, a tudíž odolnost vůči parazitům a chorobám. Jestliže je v kolonii klonů jediný mravenec náchylný na parazita, stanou se náchylnými všichni. A co navíc? Mravenci se stali zemědělci dávno před námi. Sbírají v lese rostlinný materiál, hmyzí výměšky a dokonce mrtvý hmyz a obohacují tím půdu u hub, což činí už asi 80 - 100 miliónů let.

Nejdříve mě napadlo, že bych o tom vůbec neměl psát. Což kdyby se toho někdo zmocnil a vyvinul nějaký nový program vedoucí ke štěstí lidstva. Ovšem poté jsem si uvědomil, že ani marxistům se nepodařilo vše prosadit. Například Marx s Engelsem kdysi napsali, že český národ vlastně neexistuje a nějaké národnostní osamocování Čechů je v Evropě nejen utopií, ale dokonce nepřijatelné. Dokonce sám Bedřich Engels kdysi publikoval stať o tom, že jako národ vůbec neexistují a nikdy neexistovali například Slováci. Naštěstí to později napravil soudruh Lenin, svým obohacením marxismu o teorii možného specifického socialistického vývoje v zemi, která je nejslabším článkem kapitalistického řetězu. A ta národnostní pochybení zakladatelů marxismu sovětští a čeští soudruzi napravili oním známým sloganem, že kdyby nebylo Velké říjnové socialistické revoluce, nebylo by ani svobodného Československa. Takže nějakých amerických studií o mravencích se bát nemusíme, dokonce bychom mohli studovat i život mravenců našich. Třeba by příklady o jejich píli a kázni, mohly pozitivně zapůsobit na jistou část naší společnosti. Neboť příkladů píle a kázně nám setsakra schází. Tak proč nevyužít příkladu mravenců, když momentálně nikoho takového v politice nemáme. Tohle již dávno tušil například Ondřej Sekora.