Milionář, bezdomovec, kojenec, stoletý důchodce, úplně každý by měl dostávat desetitisícový měsíční nepodmíněný příjem od státu. Zdroje jsou.

Tohle není nápad z dílny Lidového domu ani z hlavy odborářských bossů, ačkoli by se to na první pohled mohlo zdát. S tímto nápadem přichází Iniciativa evropských občanů za nepodmíněný základní příjem. Také to slyším poprvé.

Podle návrhu této iniciativy by každý obyvatel Evropské unie bez ohledu na věk, majetek, výdělek či cokoliv jiného dostával od státu měsíčně pevnou částku s tím, že by si pak lidé mohli svobodně vybírat své zaměstnání bez tlaku nutnosti zajistit rodinu.

Taková typická čtyřčlenná rodina by v případě Česka dostávala od státu 40 tisíc korun a rodiče by si s klidem mohli vybrat takové zaměstnání, které je baví, měli by více času na své bližní, více času na neziskové či umělecké aktivity. Stát by i nadále podle této iniciativy vyplácel důchody a sociální dávky.

Komu by se to nelíbilo, dostávat měsíčně slušnou částku od státu de facto zadarmo? Důchodci by mohli vesele cestovat po světě, děti by měly královské kapesné, rodiče by nemuseli pracovat, bezdomovci by nežebrali, nepřizpůsobiví by nekradli, všechno by platil stát.

Hezká utopistická pohádka. Faktem je, že iniciátoři to myslí zcela vážně a shánějí podpisy. Pokud do roka seženou po státech EU milion podpisů, bude se muset tématem zabývat Evropská komise a Evropský parlament.

V lednu letošního roku Evropská komise tuto iniciativu akceptovala a dala jí zelenou ke shánění podpisů. Jen se divím, že to nenapadlo nějakou bruselkou hlavu, protože tohle je přesně nápad, který by se v Bruselu mohl vylíhnout. Vzhůru k sociálnímu státu pro každého.

Zbývá vyřešit maličkost, kde na to vzít, ale podle představitele české pobočky, filozofa a sociologa Marka Hrubce z pražského Centra globálních studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, který v Česku zavedení základního příjmu prosazuje, zdroje jsou.

Tuto větu jsme už slyšeli v roce 2002, kdy ji pronesl Vladimír Špidla při vysvětlování, kde chce vzít peníze na realizaci socialistických předvolebních slibů, aby následně tehdejší ministr financí Sobotka pronesl, že sliby nebyly zasazeny do reálného rámce, čímž pro změnu zdůvodnil, proč se sliby plnit nebudou.

Marek Hrubec sice ještě nemá jasno, jak velká by měla státní finanční dávka pro každého být, operativně ale pracuje s deseti tisíci měsíčně. Prý takováto dávka funguje už v Grónsku a na Aljašce a je placena z těžby surovin. Kde chce pan Hrubec vzít peníze na financování u nás?

Zavedení progresivního zdanění a hmotné odpovědnosti politiků, zamezení daňových úniků, prodej kmitočtů na mobilní sítě či štíhlejší byrokracie. Opravdu si pan Hrubec myslí, že lze pouze tímto sehnat ročně 1260 miliard korun jen na státní dávku pro všechny?

Mandatorní výdaje státu dělají cca 85 % státního rozpočtu. Kdyby stát začal navíc vyplácet onen státní nepodmíněný příspěvek, dostali bychom se nad dva biliony ročně, spotřebovali bychom tedy za rok peníze na roky dva.

Buď se pan Hrubec a jeho spoluorganizátoři zbláznili, anebo jsou naprosto odtržení od reality. Prý se tím podpoří přímá demokracie. Inu, domnívám se, že ač je pan Hrubec vystudovaný doktor filozofie, mohl by se vzít za ruku s dalším bláznem, Slávkem Popelkou.

Naše školství na tom musí být hodně dobře, když produkuje naprosto nepotřebné odborníky v oborech nepřinášejících společnosti de facto nic, tedy v oborech prakticky zbytečných. Pan Hrubec je podle wikipedie členem redakčních rad časopisů Filosofický časopis, Gender, rovné příležitosti, výzkum, Střed – Centre.

Naprosto nesmyslná a utopická iniciativa určitě najde dostatek omezenců, kteří jim jejich petici podepíšou. Obávám se, že ve vedení EU je dostatek "skopových hlav", aby následně tuto iniciativu uvedly v praxi. Ať to stojí, co to stojí, a ještě z toho udělají základní lidské právo a nárok.

Dříve byli blázni bráni jako neškodní k pobavení. Ti agresivnější pak byli izolováni. Dnes blázni sepisují různé petice, blokují dopravu a najíždějí autem do policistů. A, bohužel, najdou dostatek duší, které jim naslouchají a berou je jako své ideové vůdce. Kam ta naše společnost spěje...?