Vláda prohlásila, že jsme ve válce s virem. Skutečně? Nový typ koronaviru, stejně jako ten starý, nevede proti nám žádnou válku, ale prostě jen dělá svou práci a ubližuje těm, kteří nejsou dost odolní.

Prvotní reakce byla zcela pochopitelná. Zaskočilo nás, s jakou agresivitou rychlostí se virus šířil, tak jsme se rychle poschovávali, jak se dalo. Ale skutečným důvodem toho, jak rychle se šířil, nebyla jeho excelentní válečná strategie, ale naše výjimečně mizerná imunita. Přestaňme si něco namlouvat – životní styl značné části západní společnosti je značně dekadentní. Jsme prostě civilizace, která má velké problémy sama se sebou. Masové zneužívání návykových látek, chronické přejídání průmyslově zpracovanými potravinami a extrémní fyzická a především duševní lenost samozřejmě vytvářejí ideální podmínky pro šíření jakýchkoli nemocí.

Z dlouhodobého hlediska nám nepomůže žádný program ANTI, ale pouze program PRO. Bojovat PROTI viru a schovávat se za roušky, brýle, štíty, masky a do skafandrů nás může dočasně ochránit. Dělat něco PRO posílení své imunity nás může ochránit trvale. Proto se potřebujeme začít starat o svoje zdraví. Tím spíš, že protilátky si naše tělo vytvoří pouze tak, že se s virem setká, nikoli tím, že se mu vyhne.

Tohle je ta důležitá informace, kterou nám dnes covid sděluje. Všechno ostatní jsou nebezpečné dezinformace.

Pokud nás obtěžuje déšť, nebudeme mu vyhlašovat válku, ale vezmeme si deštník. Pokud nás ohrožuje hlad, nebudeme vyhlašovat war, ale prostě se najíme. Make peace, not war.

Skutečný život „tam venku“ je vždycky spojen s nějakou mírou rizika. Toho jsou si všichni rozumní lidé vědomi. Takže se budou chránit všemi dostupnými rozumnými prostředky. Nikoli nefunkčními a předraženými rouškami z Číny nebo těmi vlastnoručně ušitými přes noc na úrok zdravého spánku, ale kvalitním jídlem, pohybem a pozitivním myšlením. Protože tím nejúčinnějším lékem proti všem virovým nemocem je silná imunita.

A co ti nerozumní? Kdo je ochrání? Nechme je být. Ty nikdo neochrání před ničím. Protože pokud se homo sapiens chová jako blázen, nemá šanci přežít. Leda někde v zoo, a to asi nechceme.

A ty zavřené hranice? Měly by se otevřít. Ať se nám to líbí nebo ne, život stejně žádné hranice nerespektuje. Ani ty zavřené. Podstatou života je permanentní otevřenost směrem ven a skutečná síla uvnitř. My jsme uvnitř hrozně slabí, proto se při každém ohrožení stahujeme za nějaké uměle vytvořené hranice a pošetile se domníváme, že když se někam před něčím zavřeme, budeme jakože víc v bezpečí. Opak je pravdou. Právě tahle uzavřenost před skutečným světem se všemi jeho riziky nás z dlouhodobého pohledu činí chronicky zranitelnými, slabými, neschopnými skutečného života.

Vláda by nám měla přestat nařizovat, abychom něco nosili pro svoji vlastní ochranu. Každý by se měl naučit chránit se tak, jak umí. Když kašle, tak rouškou, a když chce na kolo, tak přilbou. Nebo taky ničím, když na hlavě nic nosit nechce. Protože lidi stejně před ničím neochrání žádné vládní nařízení, ale pouze jejich vlastní sebekázeň. Takže pokud nám chce vláda něco nařizovat, měla by nám nařídit, abychom svoji hlavu používali k myšlení.