Očkování proti covidu-19 nemá na růžích ustláno. Přitom je světlem na konci tunelu
Příběh doktora Fausta je dostatečně známý, a proto ho připomenu jen několika slovy, abych osvítil jeho podstatu. Doktor Johann Faust tak silně prahnul po vědění, že se spolčil s ďáblem. Ten mu skutečně okno k dalšímu poznávání otevřel, avšak nechal si za to zaplatit a po vypršení smluvní lhůty učence odnesl do pekla. Legenda má kořeny na přelomu 15. a 16. století, tedy v době, kdy se začaly rodit přírodní vědy. Jako stín provází vědu nedůvěra, v krajních polohách přetavená do nepřátelství. Nic nepomáhá, že pozitivní efekt nekonečně převažuje nad negativy, a pokud jde o negativa, pak jde zpravidla o zneužití ze strany lidí, o zneužití vedené mrzkými lidskými pohnutkami.
Škodlivá vakcína
Od začátku 21. století stoupá nedůvěra v očkování. Dala se vysledovat už v dobách, kdy virus covidu spokojeně přežíval v tělíčkách netopýrů. Vážným problémem se protivakcinační nálady staly v souvislosti se spalničkami. V roce 2017 bylo v Evropě čtyřikrát víc nakažených než rok předtím. Podle doporučení WHO by měla proočkovanost dosáhnout 95 procent. Na tuto metu většina států nedosáhne. Média poskytují prostor případům, kdy lidé kvůli skutečným i domnělým důsledkům očkování šli do soudního sporu. Šíří se fámy, že očkování proti obrně působí u dětí autismus. V Polsku zaznamenali za deset let osminásobný odpor rodičů proti očkování dětí.
Do toho přišla na přelomu let 2019 a 2020 pandemie koronaviru. Lék se ani po roce nepodařilo vyvinout, vakcín je tu hned několik, v Evropě máme jednu už schválenou, na další se čeká. Podle epidemiologů může pandemii zastavit imunita 60 až 70 procent obyvatel. Částečně to mohou být lidé, kteří jsou imunní, protože nemoc prodělali, ale částečně toho lze dosáhnout očkováním. Nenálada – nejen u nás – je veliká, a není tedy divu, že se odborníci obávají, zda se žádoucí úrovně dá dosáhnout.
Je to až kupodivu, že se musí s nenáladou významné části veřejnosti kalkulovat i desítky let poté, kdy se očkování jednoznačně prokázalo jako účinný nástroj k potření nakažlivých chorob. Připomeňme aspoň tuberkulózu a obrnu, to byly doslova metly lidstva, a díky očkování se je podařilo takřka bezezbytku vymýtit. Z dnešního hlediska lze brát poválečnou dobu za zlatou éru očkování. Rodiče nechali očkovat děti ve školách a sotva někoho napadlo proti tomu protestovat (ostatně v našich podmínkách by to asi sotva bylo možné).
Zkušenost z války asi přiměla lidi k větší kázni. Dnes jsme mnohem méně ochotni se podřizovat autoritám, tím spíš, že věrohodnost autorit slábne. Paradoxně přispívá k nedůvěře vůči očkování i změna v životním stylu. Nechuť k očkování má zjevně podobné kořeny jako propagace domácích porodů: jedno i druhé jsou civilizační zásah do přirozeného běhu věcí. Ten správný život nastává až po splynutí s přírodou. Není náhoda, že kupříkladu v Rumunsku se hlavní postavou antivakcinačního hnutí stala slavná zpěvačka, veganka Olivia Steerová, v dnešním světě může mít krásná celebrita větší váhu v odborné disputaci než nudní profesoři z klinik a laboratoří.
Bič strachu
Propagace vakcíny proti koronaviru u nás začala tou nešťastnou reklamou s obrázkem injekční stříkačky v ruce s navlečenou jedovatě zelenou rukavicí. Dílko bude možná zaneseno do dvorany slávy nejnepovedenějších reklamních kampaní, nicméně nelze mu upřít snahu o postižení reality. Tvůrci se zaměřili na překonání strachu z vakcíny. Zapomněli na lekci z filmu Obecná škola, jak žáci reagovali na varování školního rozhlasu, aby v mraze neolizovali železné zábradlí. Podle údajů z prosince loňského roku se chce nechat očkovat 39 % (zjistil STEM) a proti je 45 %.
Je však třeba vzít v úvahu, že očkování ještě pořádně nezačalo, že jeho přípravy nebudí důvěru a že se postoj veřejnosti pravděpodobně zlepší, až se operace rozběhne. Bude trvat dlouho, s časem také poroste nenálada veřejnosti a chuť mít už všechno za sebou. Přitom právě vakcinace dává věrohodně perspektivu, že nesnáze skončí.
Hodně bude záležet na veřejném působení. Je dobře, že se vedoucí postavy exekutivy staví k vakcinaci pozitivně. Naopak varující je působení alternativní mediální scény. Ta vede proti vakcinaci boj a zde je třeba citovat Voskovce a Wericha, že to dělají částečně z blbosti a částečně za cizí peníze. Snaží se povzbuzovat démony nedůvěry v poznání v duchu faustovské legendy. Hlavní motiv téhle propagandy zní, že jde o nevyzkoušenou vakcínu. Jenže ona je ta koronavirová pandemie taky nová a nevyzkoušená, to tu s ní máme být deset let, aby se vše vyzkoušelo?
Ale tahle námitka proti námitce je příliš logická. Jakmile dojde na legendy a fóbie, logiku nemá smysl hledat.
LN, 5.1.2021