Je to jako lavina, kterou už asi nikdo nezastaví. Většina českého národa chce volit prezidenta přímo. "Ó, jak chutná moc! Jsem to já, kdo rozhoduje o prezidentovi." Pochybuji, že si naši zákonodárci pospíší na dohodě, jak změnit ústavu, aby to mělo aspoň nějaký smysl a prezident měl větší moc. Historie USA ukazuje, že prezidentské volby vyhrává kandidát, který dal do kampaně víc peněz. Dočetl jsem se v LN, že přímá volba prezidenta nás bude stát půl miliardy. Kdo na tom vydělá? Reklamní agentury a celebrity, které budou panáčkovat na tribunách.

Dostávám denně asi tak čtvrt kila papíru. Zadarmo. Možná proto, že bydlím v ulici, která začíná v Praze Kobylisích a končí v Praze Ďáblicích. Mají mě proto v adresáři jak ďábličtí regionalisté, tak pragocentristé. Reklamami potištěné papíry něco stojí. Cena za reklamu musí být započítána do ceny výrobku, který vychvaluje. Nejvíc se platí za reklamu v televizi. Za tu, která vám přeruší děj zajímavého filmu, třeba detektivky, v tom nejnapínavějším okamžiku. Mstím se za to tím, že mám-li možnost výběru, vyhýbám se výrobku, jehož název mě otrávil večer u televize. Říkám si, že výrobek, který nepotřebuje takovou reklamu, je možná lepší. Už proto, že se drží na trhu bez takové reklamy. Jeho výrobní náklady – a snad i kvalita – musí být vyšší, když ušetří na reklamě.

K tomu čtvrt kilu papíru patří i tiskoviny, které si předplácím, poněvadž se domnívám, že je potřebuji. Jsou mezi nimi i takové, které mi posílají zadarmo, ačkoliv jsem si je nepředplatil a jiní si je musí zaplatit. Svou hmotností nejtěžší bývají na luxusním lesklém papíru, který se moc nehodí na podpal v kamnech. Zpravidla hýří barvami a jejich plochu pokrývají víc obrazy než text.

Vím, že dnes snad všechny noviny, časopisy a pomalu ani knihy na sebe nevydělají z předplatného nebo z toho, co za ně lidé zaplatí v trafice nebo v knihkupectví. Uživí je reklama. Stávají se z nich věšáky na reklamy. Bez inzerce by zanikly i velmi úctyhodné časopisy. Pokud je v časopisu reklama na obou stranách jednoho listu, vytrhávám takové listy před tím, než začnu číst to, co zbude. Pokud jde o vědecké publikace, je v nich reklam tím méně, čím má časopis vyšší vědeckou prestiž. Asi je sponzoruje stát nebo jiné bohulibější instituce.

Reklamou se živí mnoho lidí, bez reklamy bychom měli víc nezaměstnaných. Možná nějaký ekonom – nebo spíš by se patřilo říct národohospodář – ponouká lidi, aby chtěli volit prezidenta přímo. Utajuje, že i na rivalech v prezidentských volbách se už předem museli dohodnout strany a jejich kmotři.

Qui vult decipi, decipiatur. Kdo chce být klamán, je klamán – třeba pro tu zábavu. Když holt na to máme...

P.S. Co kdyby se ta půl miliarda rozdala ve volebním roce lidem s nejnižšími důchody?

Převzato z Vinar.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora