Na tuto otázku odpověděl v minulých dnech v bundestagu, tedy německém parlamentu, šéf frakce unionistů, jednašedesátiletý Volker Kauder, následovně: "Naše civilizace nese odpovědnost za náboženskou svobodu na celém světě." Jinými slovy řekl, že lidská práva se musí dodržovat na celém světě a svoboda vyznání patří mezi základní lidská práva. Jako křesťan cítí pan Kauder obzvláštní odpovědnost zato, aby tato svoboda platila pro všechna vyznání.

Jeho názor vyplývá z přesvědčení, že víra je jedním ze základních identifikačních kódů a určuje identitu člověka: je nedílnou součástí osobní svobody každého člověka. Už také proto, že víra má transcendentální rozměr, který přesahuje náš život. Ve víře je obsažena naše minulost i budoucnost. To je také důvod, proč se unionisté soustavně zasazují za svobodu vyznání i u jiných pronásledovaných bratrů, jak říkají, to znamená právě třeba muslimů, budhistů, židů a dalších náboženství.

Jenže, pan Kauder dodal, v Evropě a i jinde jsou v současnosti nejvíc ohrožení křesťané. Dokazuje to na pokusu islamistů nově interpretovat chartu lidských práv. V OSN byl totiž předložen muslimy nový návrh, podle kterého by neměla být zajištěna svoboda vyznání, ale naopak ochrana náboženství, což je zásadní rozdíl. Tento návrh totiž popírá individuální právo na vlastní náboženské přesvědčení. V předloženém návrhu jde o ochranu islámu a ne o ochranu věřícího jednotlivce. Přijetí takové interpretace by znamenalo mimo jiné, že jednotlivec nemá právo měnit svou víru. Jinými slovy, kdo se narodí jako muslim, musí být muslimem až do smrti. To by znamenalo v důsledku implantování islámského práva do charty OSN a podle něho je vystoupení z církve možné trestat i smrtí. Proto pan Kauder hovořil o tom, že chráněné nemají být nikdy instituce, ale naopak víra každého jednotlivce, protože ta představuje jádro každého náboženství.

Zásadní problém podle pana Kaudera ale spočívá v tom, že, kromě výjimek, si v Evropě muslimové mohou stavět své mešity, kde se mohou scházet a modlit ke svému bohu, ale bohužel totéž neplatí opačně: muslimové by se na oplátku měli zase zasazovat o to, aby v jejich zemích si mohli křesťané a jiná náboženství stavět své kostely.

Pan Kauder současně kritizoval německého spolkového prezidenta Christiana Wullfa, který prohlásil, že islám patří k Německu, a sice hlavně proto, že islám nikdy nevytvářel německou identitu a nikdy doposud neměl vliv na německou kulturní tradici. A hned dodal: možná, že se to jednou změní, ale zatím tomu tak není.

Právě tato debata, která se nám zatím v zásadě vyhýbá, ukazuje na zásadní rozdíly mezi muslimskými zeměmi a Evropou a odkrývá i naši slabost. Většina států Evropy se v ústavách nehlásí k žádnému náboženství, ale na druhou stranu všechny evropské země vycházejí z židovsko-křesťanských kořenů a trvají na ochraně lidské důstojnosti jako nejvyšší hodnoty - a právě tato myšlenka je křesťanská, protože odpovídá přesvědčení, že každý člověk je obrazem božím. A to platí i v zemích, které o sobě tvrdí, že jsou atheistické. Z toho také vyplývá jedna z dalších maxim, a sice rovnoprávnost muže a ženy, kterou islámský svět neuznává. A protože i v Turecku nedošlo k odluce církve od státu, může Turecko dosazovat a platit své imámy v evropských zemích. Z toho evidentně vyplývá, že pokud nedojde v islámských zemích k oddělení církve od státu nebo, jak říká pan Kauder, k poevropštění islámu, konflikty mezi křesťany a muslimy budou v Evropě pokračovat a zřejmě budou i eskalovat.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel