Klaus byl proti
První pokus o restituce církevního majetku neprošel přes slovenskou část Federálního shromáždění. Další pokusy zmařil za svých dvou vlád Václav Klaus, ale ani vlády s ČSSD neměly zájem problém uspokojivě dořešit. Obsahem dohody je změna současného stavu, kdy stát blokuje a zadržuje majetek církví, dominantně katolické, a zároveň přispívá církvím na provoz a platy duchovních. Církve mají dostat zhruba třetinu svého doposud blokovaného majetku a zbytek jim chce stát kompenzovat prostřednictvím finančních příspěvků vyplácených šedesát let.
Mediálně nešťastně uchopená prezentace návrhu postrašila veřejnost stovkami miliard, které mají církve v budoucích desetiletích dostat z veřejných zdrojů. Nejen bulvární média si smlsla na dlouhodobě neoblíbených církvích, které zájmem o svůj majetek naplňují mnohaleté hluboce zažité předsudky o obtloustlých prelátech „bažících po majetku“.
Jehličkův návrh
Současný neudržitelný stav potřebuje změnu a je dobře, že nový ministr kultury vyjednal širokou dohodu s církvemi a snaží se pro ni získat veřejnou podporu. Po vládě bude potřebovat získání souhlasu obou komor parlamentu a podpis prezidenta. Na své straně má vlivné spojence mezi zástupci obcí, měst a krajů, kteří mohou jasně doložit, jak je existence „blokačních paragrafů“, bránících do konečného vyřešení dispozici s pozemky, omezuje v rozvoji.
Nejen z řad opozičních demokratů sociálních, ale i vlivných demokratů občanských zazněla dílčí kritika a návrhy na odlišná řešení letitého problému. Korunu věci nasadil muž mnoha zmarněných příležitostí, Cyril Svoboda, když veřejně vyzval k zobchodování podpory návrhu, poslanci ODS mají za podporu lidovců pro obhajujícího prezidenta podpořit vládní návrh.
I přes zjevnou politickou motivaci kritiků jim nelze upřít část pravdy. Kritici z ODS mají pravdu, že původní koncept restitucí stál na navracení majetku bez dodatečných finančních kompenzací. Kritici z řad ČSSD mají pravdu, že navržené řešení je nákladné pro stát a neúměrně rozložené v čase.
Církve potřebujeme
Nikdo však zatím nenavrhl základně správné stanovisko. Církve nejsou nepřátelé, ale naopak základní pilíř demokratické společnosti. Mají-li plnit významné role v oblasti sociální, vzdělání, kulturní i dalších, pak není žádný obhajitelný důvod pansky rozhodovat, kolik ze svého původního majetku potřebují. Církvím je účelné vrátit maximum možného a za zbytek jednorázově zaplatit. Církve tradičně patří k nejlepším hospodářům, protože k majetku přistupují mnohem více jako správci, než jako vlastníci. Zvládnou to politici?
Autor je předsedou Liberální reformní strany www.liberalove.cz, vlastní stránka www.milanhamersky.cz
(psáno pro Deník)