Rakouská žena, kterou osm let věznil Wolfgang Priklopil, Natascha Kampuschová, má od neděle 1. června 2008 v rakouské televizi Puls 4 vlastní talkshow. Vicepremiér Jiří Čunek se chce zasadit o prosazení „chobotnice“ na Letné, Jiří Paroubek si dokonce z Jana Kaplického udělal poradce a pražští lidovci v řediteli knihovny Vlastimilu Ježkovi objevili křesťana a chtějí ho jako svého kandidáta do voleb.

Cena produktů ekonomiky pozornosti na trhu začíná enormně stoupat, řekl by sociolog. Provoz naší civilizace se obrátil vzhůru nohama. Místo abychom vytvářeli prostor pro mimořádné výkony občanů, kterými bychom se pak chlubili, přiživujeme se jako parazité na těch, kteří vešli v obecnou známost buď neštěstím, nebo marným bojem s arogantní mocí, tedy jakýmkoliv způsobem. Takto se ale chovají obyčejně nezletilé fanynky, které maximálně uspokojí už i blízkost slavných. Dnes se ale tak chovají nejen média, ale i politické strany, a to o naší společnosti cosi zásadního vypovídá.

Americký profesor Benjamin R. Barber ve své knize Consumed tento problém rozebírá do hloubky a došel k závěru, že poprvé v dějinách lidstva věří nějaká civilizace, že její ekonomické přežití je závislé na mravech, které podporují infantilitu místo zralosti a odpovědnosti. Děti jsou u nás vedeny ke konzumu a dospělí k infantilitě.

Zamyslíme-li se nad tím, je to logické: turbokapitalismus založený na neustále se zvyšujícím konzumu, či jak říká Václav Bělohradský růstu, potřebuje tato společnost nutně infantilní jedince, protože upřednostňuje jednoduché před složitým a komplexním. Jako hodnotu do popředí staví legraci, špás a užívání si volného času před velký a originální výkon a vysokou disciplinu odříkání se věcí a požitků.

Bohužel infantilizace není pouze záležitost marketingu a PR agentur, ale vytváří i infantilní étos, dětinský mravní základ. A je-li tento infantilní étos spojen s ideologií privatizace a homogenizace vkusu, doplácí na to vždy kultura, protože ta už svou samotnou existencí a komplikovaností takhle jednoduchý provoz ruší.

Jenže původní kapitalismus byl založen na protestantské etice, která stála na hodnotách jako je sebeomezování, příprava na budoucnost, ochrana a sebeobětování se pro děti, což jsou všechno vlastnosti dospělých. Tím, že jsme na tyto původní znaky kapitalismu, kvůli kterým naše civilizace vznikla, přežila a stala se tak silnou, zapomněli, si podle profesora Barbera, který je považován za jednoho z nejvlivnějších politologů ve Spojených státech, chystáme na sebe past. Jestli se tomuto trendu nedokážeme ubránit tím, že infantilní étos nahradíme demokratickým étosem, zlikvidujeme se tím sami, dobrovolně a ještě se přitom budeme tvářit šťastně. Zároveň ovšem zlikvidujeme i demokracii a samotný kapitalismus. Jen demokratický étos může znovu nastolit řádnou veřejnou kontrolu mocných a předvídatelnost jejích kroků.

Ale zpět do Česka: Tažení proti „chobotnici“ pana prezidenta a pražských radních z ODS i její podpora pana Čunka či pana Paroubka (i útok radního Richtera na malá podporovaná divadla) jsou právě typickým projevem tohoto infantilního étosu. A tam, kde je demokracie mladá a sociální struktura společnosti neúplná, se projevy tohoto infantilního étosu projevují zřetelněji, protože společnost po dvou totalitách se odnaučila bránit: ztratila pud sebezáchovy.

Jediná naděje je ve znovuvzkříšení vzdoru v nás.

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel