Ještě než máme vakcínu, už je proti ní odpor
Již od jarního začátku epidemie je zřejmá jedna věc, zpočátku vykládaná dokonce jako volba. Chceme-li se zbavit hrozby nákazy, života škrceného uzávěrami, rouškami a stálou nejistotou, jsou jen dvě cesty. Buď společnost promořit koronavirem tak, aby získala kolektivní (stádní) imunitu, anebo získat široce dostupnou vakcínu a očkovat.
Dnes je to ještě jasnější. Úvahy o promoření společností zmizely, když je odmítlo i Švédsko (jemuž snaha o tuhle cestu bývá připisována). Takže zbývá očkování, aniž by byla k dispozici nějaká volba. Tedy ona tu do jisté míry je, ale ve velmi černobílé, ba brutální formě.
Buď budeme pokračovat v dosavadním průběhu, tedy zpřísňovat a uvolňovat restrikce. Jakub Dvořáček, šéf Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, to v rozhovoru pro LN přirovnává k houpačce: „Na chvíli sociální kontakty utlumíme a zavedeme přísná opatření, pak to opět pustíme. Tímto způsobem ale vir nezmizí, v populaci bude přežívat dál.“ Nemluví do větru, jak dokládá čerstvý příklad. Izrael, podobně jako Česko, dobře zvládl první vlnu, ale po uvolnění se mu nákaza vymkla z rukou a jako první na světě vyhlásil druhý lockdown. Když ho teď ukončuje, premiér Netanjahu si neodpustil varování: bude-li se uvolňovat moc rychle, hrozí třetí uzávěra.
Druhou variantou, de facto jedinou cestou pro návrat k jakémusi normálu, je očkování. Jenže tu hned narážíme na několikeré ale. Slova vakcína a očkování provázejí epidemii od počátku. Někdy působila až jako šamanské zaklínadlo. To když různé úvahy končívaly slovy, „dokud nebude k dispozici očkování“, či se užívala politicky ve stylu: „slibem nezarmoutíš“. Kdyby někdo spočítal všechny slíbené termíny pro vakcínu, byla by to slušná řádka. V USA měla být podle Donalda Trumpa do voleb. Volby jsou za dva týdny – a kde je vakcína?
Tím není řečeno, že jde o lži či mystifikace. Jen tolik, že jistá skepse je lepší než nabuzená a potom zklamaná očekávání. Ale řekněme, že vakcína skutečně bude. A že se k ní země EU dostanou už počátkem roku 2021, jak nyní uvedla Evropská léková agentura. Bude vyhráno? Vyrazíme po cestě zpět k normálu?
Na první pohled by měla odpověď znít ano. Vždyť vakcína, bude-li opravdu k dispozici, splní předpoklady citované už od jara. Ale pozor. Tady může do těchto víceméně racionálních úvah vstoupit iracionalita a z ní plynoucí rizika.
Podle Jakuba Dvořáka z farmaceutické asociace je k úspěchu třeba proočkovat 75 až 80 procent populace. Zároveň se ví, že 10 až 20 procent populace nelze očkovat z medicínských důvodů. Z toho plyne, že jako rezerva pro ty, kteří by očkování sami odmítli, zbývá jen 0 až 15 procent populace. Buďme na chvíli optimisty a řekněme, že 15 procent. Ale to jsme pořád hluboko pod čísly agentury STEM/MARK. Podle jejího průzkumu počet odmítačů očkování proti nemoci covid-19 u nás od září stoupl z 58 na 66 procent. A teď zkuste odpovědět na otázku na odborné úrovni počtů pro pátou třídu. Po roce strachu z epidemie má být konečně k dispozici kýžená vakcína. Ale jak ji může stát úspěšně využít, když desetinu populace očkovat nelze a dvě třetiny populace očkování nechtějí? Chtějí vůbec návrat k normálu?
LN, 19.10.2020