Ne, v názvu židovského státu není gramatická chyba. Čeští vyznavači Alláha a učení proroka Mohameda skutečně píší Izrael s malým „i“. To ale není na jejich postoji k němu to nejhorší.

Muneeb Hasan Alrawi, jeden z představitelů muslimů v ČR, se tváří jako tolerantnost sama. Kdyby člověk uvěřil tomu, že islám a muslimové jsou takoví, jak on tuto víru s přátelským úsměvem prezentuje, musel by si položit otázku, proč nejsme muslimy také my ostatní.

Ale vážně. Nepatřím k těm, kdo hlásají tezi – jeden Alláh, jeden Prorok, jeden Korán, a tedy muslim jako muslim. (A už vůbec ne co muslim, to terorista.) Obdobnou generalizaci musíme odmítnout i v křesťanském světě. Evangelikálům z Apoštolské církve či dejme tomu baptistům by se také nelíbilo, kdyby je nějaký nepoučený muslim ztotožnil s římskými katolíky. Byl by to stejný nesmysl jako tvrdit, že současný egyptský prezident Sisi má něco společného s terorismem.

Nicméně v souvislosti s islámem, v našem případě s českým islámem, máme právo, ba povinnost se ptát: A co šaría? Ano, či ne? A když ano, tak co její odvrácená, středověká podoba versus principy a hodnoty respektované a prosazované západní civilizací?

Bylo by naivní domnívat se, že islám a šaría k sobě nepatří. Že jde o něco, co spolu nikterak nesouvisí. Z tohoto omylu nás vyvedou autoři portálu Sharia4Czechia (S4C), což je cosi jako muslimská „misijní“ iniciativa. Jejím cílem je dosáhnout toho, aby co nejvíce Čechů konvertovalo k islámu, a paralelně s tím usilují o islamizaci české společnosti, a to prostřednictvím následujícíh pěti „programových“ bodů:

A nyní konkrétněji. Za pozornost stojí dvě věty v oddíle „O iniciativě“:

Pomiňme skutečnost, že ne každému nemuslimovi znějí libě výrazy jako džihád a šaría, zejména při pohledu na zbičovaná těla lidí, kteří byli takto potrestáni za činy, které v civilizovaném světě nejsou a ani nesmí být činy trestnými, anebo při sledování videa, na němž vyznavači Alláha za živa podřezávají člověka jenom proto, že není muslim. Všimněme si druhé citované věty: aktivisté se veřejně distancují od projevů extremismu a násilí.

Tomu bychom rádi věřili, leč tato naše víra může trvat pouze tak dlouho, dokud se na webu (S4C) neproklikáme k článku z 21/7 nazvanému „Demonstrace proti okupaci a izraelskému státnímu terorizmu – Praha 24. 7. 2014“. V něm nalezneme pozoruhodné pasáže, jak je patrné z níže uvedených screenshotů.

Za co se tedy muslimové mají modlit? Za zničení „státu izrael“. A vlastně nejen muslimové, ale i „křesťané a židé“ by se měli spojit proti „zlu sionismu a zlu existence státu Izraele“ (tady autoři dokonce použili, patrně nedopatřením, velké „I“). A pozor: nikoli proti POLITICE Státu Izrael (tak je to gramaticky správně – jde o oficiální název), což je v demokratickém a pluralitním světě legitimní. Nýbrž proti samotné EXISTENCI Izraele. Aktivisté tedy chtějí bojovat (jak, o tom níže) proti samotné existenci mezinárodně uznaného státu, mj. členské země OSN. Tím se řadí po bok (jimi údajně odmítaných) extrémistů, jako jsou teroristé Hamasu, Islámského džihádu a dalších organizací.

Tento postoj aktivistůl S4C bychom měli mít na paměti. A nejen my, ale také třeba agenti BIS.

Pojďme dál a připomeňme, o co tedy odpůrci extremismu a násilí usilují. Podle jejich slov o to, aby byl Izrael „zrušen, zničen, odstraněn“. Jak? „Vojenskou silou, revolucí, nebo jinak.“ To není výzva k násilí a extremismu, chce-li někdo vojensky nebo revolucí zničit členský stát OSN?

A aby nebylo pochyb, jak to muslimové vlastně myslí a že nejde pouze o vzletné fráze, uvádějí autoři této výzvy naprosto jasně: „Jedno je jisté, budeme se o to jako muslimové snažit.“ Jak dlouho? „Do Soudného dne.“

Tedy suma sumárum: Muslimové z iniciativy S4C se přihlásili natrvalo (do Soudného dne) k násilí, jehož konečným cílem je likvidace Státu Izrael.

A těmto lidem máme věřit, že džihád a šaría jsou krásná slova a že oni sami se veřejně distancují od projevů násilí a extremismu?

Nikoli. 21. července 2014 se k násilí a extremismu veřejně přihlásili. Je dobré to mít na paměti.