Základní instinkt Jany Bobošíkové
Málokdo je spokojený sám se sebou. Pro některé z nás je počátek roku dobrou příležitostí, aby se pokusili něco s tím udělat, jiní jen nadávají na zrcadlo. Výsledek bývá často stejný. Každá cesta k lepšímu „Já“ je totiž tuze trnitá a časem docházejí síly i odhodlání plnit svá předsevzetí a sliby. A je-li po ruce dobré alibi, má horší „Já“ vyhráno. Proč se snažit, když laťka je tak nízko! Vždyť ti „nahoře“ to taky nezvládají a ještě se u toho nechají fotit a natáčet!
Že jsem opustil manželku s dětmi?! Vždyť premiér Topolánek byl s rodinou dokonce na plakátech a vykašlal se na ně, jen co bylo po volbách. Tak jaképak výčitky? A šéf opozice Paroubek má přece také „nový model“ a ještě k tomu cejchu, že by se za ni nemusel stydět ani Shrek. Tak proč si nedat tu svíčkovou s dvaceti knedlíky, i když jsem původně chtěl hubnout? Alkohol za volantem? Co mně budete vykládat! Poslanec ODS Šeich měl za volantem 2,4 promile a jak daleko to dotáhl! Až do skupiny expertů, která navrhuje úpravy silničního zákona. Samozřejmě směrem ke zmírnění postihů. A navíc ty mravokárné řeči o chování za komunismu a vyrovnání se s minulostí! To si také nechte od cesty, cožpak nevíte, že panu prezidentovi Klausovi komunisti nevadí? A že prezidentský kandidát Jan Švejnar se už nemůže dočkat, až budou v naší vládě?
Tak mě napadá, co bychom si bez těch našich celebrit počali. Mít tak v čelních ústavních funkcích obdivuhodné osobnosti s vysokou morální, lidskou a znalostní úrovní! To by nám tak scházelo! Každý den se na ně dívat, poslouchat je a užírat se komplexem méněcennosti! Tihle jsou ti praví! Anebo že by nebyli? Nevadí nám přece jen trochu, že kromě sebe samých na všechno kašlou? Že hrabou plnými hrstmi požitky moci a nás vnímají jen jako kulisy? Nemáme snad někde ve skrytu duše víru v naše lepší „Já“? Co když máme na víc! To bohužel v nehybné jistotě všeobecného alibismu nezjistíme.
Buď se vydáme na trnitou cestu k lepšímu „Já“ a skrze ni k lepšímu „My“, nebo setrváme pěkně v pohodlí a v teple a budeme odevzdaně čekat, až nám seberou i ty knedlíky.
(psáno pro deník Metro)