V záplavě negativních informací, která na nás média denně chrlí, by málem zapadla zpráva evropského statistického úřadu Eurostat, který jako každý rok zveřejnil materiál s názvem "Evropská sociální statistika". A jakkoliv je jasné, že k životu jako z pohádky máme stále pořádně daleko, České republice vystavila tato publikace velmi dobré vysvědčení.

Jako jedna z nejlepších zemí v rámci Unie se Česko ukázalo především v kategorii příjmů a životních podmínek. Jsou to právě Češi, kterým z celé EU hrozí nejmenší riziko ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením, a to na základě porovnání počtu nezaměstnaných nebo materiálně strádajících obyvatel, kteří například nejsou schopni platit nájem či energie. V roce 2011 se podle Eurostatu podíl lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením pohyboval mezi 15,3 procenta v České republice až 49,1 procenty v Bulharsku. V absolutním vyjádření bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo nejvíce lidí v Itálii, a to celých 17,1 milionu. Ačkoliv se to pro mnohé bude zdát neuvěřitelné, ČR je na prvním místě i v rámci migrace. Stala se totiž pro přistěhovalce nejpřitažlivější postkomunistickou zemí. Vedle těchto údajů se je potřeba zmínit ze statistiky vyplývající vynikající dostupnost zdravotní péče a se zdravím související skutečnost, že život Čechů se stále prodlužuje a podle Eurostatu bude tento trend pokračovat i nadále.

Tak jako vždy, kdy čtenářům připomenu, že se v České republice nežije špatně, očekávám, že i nyní se na moji hlavu snese vlna kritiky a příkladů nezaměstnaných lidí či sociálně slabých samoživitelek. Uvědomuji si složitost tíživé situace každého takto sociálně strádajícího občana a těm, kteří se v ní neocitli vlastní vinou, se musíme snažit pomoci. Avšak neustálé naříkání na bídu života v Česku není na místě. Važme si toho, že žijeme v České republice. A mějme ji rádi.

Autor je senátor za ODS