22.9.2021 | Svátek má Darina


SPOLEČNOST: Češi mají srdce na pravém místě

1.7.2021

Za tři dny poslali naši spoluobčané přes 700 milionů korun

Říká se, že každá krize je zároveň i příležitostí. O katastrofách a neštěstích to platí nejméně dvojnásob. Za takové situace lidé mají příležitost ukázat opravdu to nejlepší, co v nich je.

A přesně to se stalo nyní, když jih Moravy a obec Stebno u Kryr v severních Čechách poškodilo tornádo. V celém Česku se vzedmula obrovská vlna solidarity. Dostupná čísla hovoří jasně: Za pouhé tři dny se podařilo shromáždit neuvěřitelných 700 milionů korun a ani toto číslo už není v době publikování tohoto článku aktuální, protože stále roste. V celé české historii je to rekord. Přispěly jak velké firmy, tak i řadoví občané bez rozdílu sociálního postavení. Potřeba nejsou jen finance, ale pomoc přímo na místě. Ocenění si zaslouží i všichni dobrovolníci ochotní pomáhat přímo v postižených oblastech.

Mnohokrát ukázaná solidarita

Vysvětlení pro tak úspěšnou pomoc existuje samozřejmě více. Svoji roli zde nepochybně sehrál rozvoj technologii. Darovat peníze na dobročinné účely je záležitostí pár kliknutí a sociální sítě usnadňují organizaci dobrovolníků. Česko navíc bohatne, dobročinné organizace se dokážou lépe prezentovat a filantropie se postupně profesionalizuje. A ano, covid zde taky nepochybně sehrál svoji roli, protože přirozeně naučil lidi na celém světě, aby si uvědomili, že se bez vzájemné solidarity neobejdou.

Výše uvedené faktory, o nichž jsme se mohli dočíst v Hospodářských novinách, mají na úspěšné pomoci samozřejmě svůj podíl. Mám ale za to, že všechna tato vysvětlení nejsou dostačující a nebylo zmíněno to nejdůležitější: Vždycky, když je to opravdu potřeba, dokážou se Češi semknout, přispět na dobrou věc a pomoci. I když máme rozdílné politické názory a někdy i odlišné vidění světa, tak když jde do tuhého, můžeme se jeden na druhého spolehnout a opřít. Lidé v Česku to ukázali v novodobé historii už mnohokrát. Podobně velkou vlnu pocitu sounáležitosti pamatuji např. při povodních v letech 1997 a 2002. Lidé tehdy projevili neuvěřitelný smysl pro solidaritu, když přispívali finančně, aby pomohli všem těm, kteří byli postiženi povodněmi.

Česko jako dárcovská velmoc

V jednom ohledu je dokonce možné Česko považovat bez jakékoli nadsázky za dárcovskou velmoc. Opravdu pozoruhodným se stal fenomén tzv. DMS, který se objevil v polovině první dekády tohoto století, tedy pouhých pár let po tom, co se lidé v Česku naučili používat mobilní telefony.

Česko se v tomto způsobu pomoci stalo průkopníkem. Projekt DMS byl v té době skutečným unikátem. Své síly spojily všichni tři konkurující mobilní operátoři Eurotel, T-Mobile a Oskar. Jedná se o velmi účinný způsob pomoci, který je navíc geniálně jednoduchý, protože pro zaslání příspěvku stačí pouze poslat SMS v požadovaném tvaru.

Češi už tehdy přispívali i na pomoc oblastem jak v blízkém, tak naopak velmi vzdáleném zahraničí. Z těch prvních stojí za zmínku pomoc vichřicí zpustošeným Tatrám na podzim roku 2004 a z těch vzdálenější pomoc tsunami postižené jihovýchodní Asii na přelomu let 2004-2005. Jen na pomoc Asii se od 28. prosince 2004 do 12. ledna 2005 jejich prostřednictvím vybralo přes 60 milionů korun. Formou DMS bylo možné pomoci Asii prostřednictvím tří projektů organizovaných společnostmi Člověk v tísni, Česká katolická charita a ADRA. Právě na konto posledně jmenované Adry přišla největší část dárcových SMS. A jelikož se jednalo o věc na světě ojedinělou, není divu, že o český projekt dárcovských SMS projevili tehdy zájem i v zahraničí. I přesto, že technologický vývoj šel od té doby dopředu a existují i jiné způsoby pomoci, užívají se DMS v hojné míře dodnes. Při pomoci oblastem postiženým nedávnými událostmi využívají tento způsob např. Diecézní charita Brno či Diakonie ČCE.

Český národ rozhodně není sobecký. Naopak nemůže být pochyb o tom, že většina lidí v Česku má srdce na pravém místě a v těžkých chvílích, když jde opravdu do tuhého, dokáže podpořit dobrou věc. Stalo se tak v roce 1997 a 2002 a nejinak tomu bylo i po letošních pustošivých tornádech. Je to skvělá vizitka celé naší společnosti.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.