Třeba se ještě zastavíte, takže zkusím svou soudnost obhájit.

Verze asijská. Nemám pocit, že z této strany hrozí nebezpečí válečného či okupačního typu. Časem prostě zvítězí teze "čím víc pruhů, tím víc Adidas" a my Evropané se postupně staneme těmi chudými. Což mi osobně vadí, ale náš svět zůstane takový jaký je, jen se přestěhuju do nějakého slumu. Říkám tomu mírný optimismus.

 

Verze muslimská je temnější. Ať už přímou okupací nebo na způsob vítězného února zavládne právo Boha, jehož prorokem je Mohamed. Budou mrtví kacíři, budou převýchovné tábory, budou udavači a tajná policie všeho druhu; nic, co bychom neznali a skrze Hitlera a Stalina nedovedli k dokonalosti. Tiše doufám, že by se to nestalo všude naráz. V takovém případě - doufám ještě tišeji - by se mohlo ukázat, že jsme nejen dědicové Bakcha a Dionýsa, ale i Jana Žižky a Františka Křižíka. Což by mělo na náboženskou totalitu stačit, zvlášť až dojde ropa. I tomuto říkám mírný optimismus.

Pravda, muslimové by si mohli vzpomenout na Avicenu a toho člověka, co vymyslel arabské číslice a ještě jiného, který vymyslel spodní prádlo. Jenže to už zase není řeč o barbarech a nejspíš ani náboženské totalitě, ale o optimismu, byť pravděpodobně nemístném.

Nakonec - ten Řím se hroutil půl tisíciletí a skrze pravoslaví se vlastně nezhroutil dodnes.

 

Máte jiný scénář nebo se vám jen ten můj nejeví optimistický? Ještě se zastavím (v úterý pozdě večer), vážně bych si na tohle téma rád popovídal.

Naopak. Podle nich barbaři a nevěřící psi jsme my.

A  jak se bude zpomalovat tok golfského proudu, tak se bude zrychlovat tok dějin. Nezávisle na výsledku červnových  voleb.