Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Bůh opatruj naše školství
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
st 1.11.2008 22:01školství Reformy školství po válce začal Nejedlý a vesměs všechní další ministři školství cítili povinnost nějak se na školství, podobně jako ten Nejedlý, projevit. |
|
|
Magor Milda, Mgr. etc. 1.11.2008 21:26Škola je obraz života společnosti ve společnosti, zmítané nejrůznějšími krizemi a hnutími to odnese jako první. Neuškodilo by, před každou reformou prostudovat reformy Marie Terezie jako výchozí bod, pod tuto úroveň nemáme právo jít. Naše společnost je hrdá na demokratizaci a modernizaci, ta má však své hranice. Zaprvé, dobrá věc potřebuje i svůj čas. Pokušení, ušetřit si pedagogy tím, že se zkrátí doba vzdělání, je velké, zkrátí se tím ale i hodnota tohoto vzdělání. Už proto, že se jinak nicmoc nemění, z memorování nabiflovaných textů po letopočty panovníků zatím na nic lepšího nikdo nepřišel. Ono to také s většinou současný pedagogů ani jinak nejde. Zadruhé, pokušení je velké, zlepšit statistiku zvýšením počtu úspěšných maturantů, později i studentů. Zavedení bakalářů je prvním krokem k popularizaci vysokého školství, ministerstva jsou plná magorů s Mgr., početně ta vysokoškolská skupina roste. Socialisté mají další demokratizační potenciál, třeba v Německu byly vážně míněné návrhy, že absolventi autoškoly by měli mít akademický titul, tím by se ta statistika významně vylepšila. Počkejme si, až soudruzi Paroubek a Filip budou vládnout, v českém RáJi porostou vysokoškoláci jako houby po dešti. Jedině v medicině, ve stavebnictví a strojařině to nepůjde, přece se nenechá některý funkcionář operovat amatérem z Vokovické Sorbonny! |
|
|
Magor Milda, Mgr. etc. 1.11.2008 21:44Re: Škola je obraz života společnosti takže mělo být s většinou současných pedagogů to jinak nejde, každá reforma totiž musí začít u učitelů. Dovoluji si zde zdůraznit rozdíl naší VŠ a VŠ, jak jsem ji zažil 30 roků v Německu. Především, student požívá akademické svobody, což ovšem znamená, že k tomu potřebuje i příslušnou předvýchovu na střední škole. Německý školní systém dnes je liberální, což bych definoval tak, že každý student je svého štěstí strůjcem. Sám se stará o to, co potřebuje studovat, jaké povinné zkoušky, zápočty a praktika musí absolvovat, sám si musí sestavit svoji studijní strategii. Na ČVUT mého mládí se žilo v podstatě jako na střední škole, přísné časové plány, praktika vesměs povinná, zápočty termínované, přednášky také povinné. To na západních školách není. Proto bylo také nutné, pro nováčky na fakultě mít informační a průvodcovskou službu, zpravidla vedenou staršími studenty, tam bylo vždy možné, najít radu, jak na to. Bez vlastní iniciativy by však každý nový student byl ztracen, proto se nedivte, že absolventi dobrých universit na západě jsou aktivní a samostatní lidé. To má svůj vliv i na politiku, tolik závislých a nesamostatných poslanců, jako u nás, byste tam nenašli. Bez VŠ jsou zúpravidla sociální demokraté, třeba Kurt Beck je vyučený elektrikář, podle toho také vystupuje. Velká většina německých poslanců má solidní vzdělání, takže nejsou tak lehko manipulovatelní. |
|
|
Liberta 1.11.2008 22:04Re: Škola je obraz života společnosti Moc nesoulhlasím. Dnešní střední škola (teda slušná a kvalitní) není žádná chudinka. Se SŠ mého mládí se to sice srovnávat dá, ale musím uznat, že toho memorování a papouškování je tam daleko méně ve prospěch samostatného myšlení, řešení, pobídkám k aktivitě a kreativitě. Studenti řeší lecjaké samostatné projekty, učí se je nejen vyřešit, ale i prezentovat. Nevidím to nijak tragicky a zdá se mi, že na VŠ budou připraveni neskonale lépe, než jsme byli my (v 80. letech). Jiné téma je ta módní snaha, aby všichni měli maturitu nebo rovnou VŠ. To je nesmysl. Statisticky (Gaussova křivka se nemění) je populace chytrá, méně chytrá a hloupá a nevím, proč by i ti hloupější měli za každu cenu usilovat o papír - akorát tím devalvují hodnotu maturity nebo VŠ-diplomu. Nezvolila jsem slovo "hloupý" šťastně, protože to tak nemyslím - chci říci, že lidé, kteří jsou založeni manuálně nebo nemají koncepční myšlení, potřebnou abstrakci nebo IQ se mohou pro svou plnohodnotnou realizaci klidně ubírat jinou cestou než tou maturitní a školský systém jim to má důstojně umožnit (nenutit je do zkoušek, ale osvědčit jejich jiné dovednosti). |
|
|
Magor Milda, Mgr. etc. 2.11.2008 12:39Re: Škola je obraz života společnosti děkuji za odezvu. Za mého mládí, v 50. letech, byla střední škola místo, kde se vyžívali školometi, frustrovaní tím, že jim neudělili místo na vysoké škole. Doufám s vámi, že se za těch 50 let něco změnilo, za posledních 20 let odpadl alespoň dielektrický materialismus a věda o vedoucí roli Strany. Tím zbývá více prostoru pro užitečnější předměty. Zejména bych vyzvedl přírodní vědy, a na předním místě matematika, fyzika a chemie. Za starověku byly tyto vědy součástí filosofie, dobří matematikové, fyzikové nebo chemici jsou silní v logice, což je podstatná schopnost, potřebná v životě. Pouze ve styku s úřady a státní mocí je nám ta logika málo platná, tam je odstavena na vedlejší kolej. Není to ale důvod, proč se vrhnout na práva, filologii nebo žurnalistiku, tam je už tlačenice. |
|
|
Lierta 1.11.2008 20:54Okamžitý průser "... dojde-li k sebestupidnější reformě či změně, následky se nedostaví ihned ..., nýbrž až po dlouhé době. Až ty děti dospějí" Řekla bych, že něco se dostaví po dlouhé době, ale dost se toho dostaví okamžitě. Můj syn byl obětí reformy za paní Buzkové před 4 lety, kdy se naopak znemožnilo podat více přihlášek na 8leté gymnázium. Důsledkem jediné ambiciózní přihlášky na prestižní gymnázium (vždyť hoch byl fakt jednička) bylo, že skončil první "pod čarou" (na to gymnázium vlastně patřilo všech 190 uchazečů o 28 míst, byli to jedničkáři a dělily je jen setiny bodů v testech) a zůstal sedět na své základce v kolektivu, z něhož odešli ti lepší na průměrné gymply. Třídu doplnilo pár dětí přistěhovalců a menšin a úroveň výuky se okamžitě přizpůsobila (tj. klesla). - Každá "reforma" míchá s osudy lidí - dětí a jejich rodin, protože to prožívají všichni blízcí. A ne každý se z toho vylíže se zdravou kůží... |
|
|
Ferdinand 31.10.2008 21:06Permanentní reforma. Reformy ve školství probíhají takřka neustále. Ještě jedna neskončila, už začíná další. Asi je to pro někoho dobrý džob, pořád něco vymýšlet a zavádět. Pár reforem jsem už zažil, ale nikdy jsem se nedozvěděl, jak byla ta předchozí hodnocena. Zkrátka vůbec se nereflektuje v čem byla reforma přínosem, zda dosáhla svých cílů, co se nepovedlo. Pokud se nezačne z tohoto pohledu, bude každá další reforma "plácnutím do vody", včetně té současné. Vlastně ono už se to ví, ale ještě se to nesmí říkat. Jsem přesvědčen, že školství nemůže být v permanentní reformě, něco na způsob čínské kulturní revoluce.Musí se vědět cíle , přesvědčit pedagogy a veřejnost, jednat a potom "držet" dosažené výdobytky po léta a pouze korigovat. Osobně si myslím, že lidé jsou z reformy tak unaveni, že po léta se nic dalšího nepovede, protože k tomu chybí vůle. |
|
|
Jura Jurax 31.10.2008 23:22Re: Permanentní reforma. Jojo - první reformou ve škole, co pamatuju - to jsem byl tak ve čtvrté třídě - bylo, že z vyššího rozhodnutí se přestalo psát syrup, jak nás dosud učili, nýbrž sirup. Celá škola z toho pár dní žila, i soudruh ředitel na to téma ve školním rozhlase pohovořil. Akotát si dnes už nevzpomínám, jak tu změnu odůvodnili - odůvodnili-li ji bvůbec. A až mnohem později jako skorodospělec jsem zjistil, že syrob nám zůstal zachován. A od té doby mám dojem, že veškeré školské reformy byly zhruba o tomtéž a měly i stejný dopad. Žáčci jsou odolní a hrozně moc vydrží. Akorát mám dojem, že se snižuje úroveň výuky, což se zaštiťuje se to moderností a odbouráním zastaralého biflování, aby žáčci nebyli frustrováni tím, že ve škole musí vynaložit nějaké úsilí. Komenský sice řekl Schola ludus, ale dnes se nemohu ubránit dojmu, že je to interpretováno tak, že škola je herna. A tak jedinec odříznutý od gůglu tázán 28. října neví, čeho je 28. října výročí. Akorát zavedení množin na první stupeň jsem vítal. Jednak to byl opravdu moudrý krok - proto asi nevydržel - a druhak jsem ty množiny, jsa matematicky vzdělán, vysvětloval učitelce své dcerky, takže měla protekci. |
|
|
Goro Bílý pes 31.10.2008 20:24z praxe Středoškoláci, zhusta gymnazisté, s kterými se setkávám, mají obrovský problém. Chybí jim samostatnost v uvažování, schopnost formulace názorů a argumentů, schopnost kriticky myslet. Ale netvrdím, že jsou tohoto naprosto neschopni, jen je strašně těžké, trochu je rozhýbat. K čemu je vede naše školství? Biflování nazpaměť, systém učení nalít - vylít. Školství nevytváří prostředí pro kreativitu (promiňte tu floskuli). Jaké jsem měl problémy na VŠ, když po nás chtěl docent nový způsob práce - přemýšlet a tvořit, ne nekriticky přijímat (byl ale ojedinělý). A řešení? Velmi zjednodušeně: Začít shora -od VŠ, je zde nástroj v podobě přijímaček. Pak se SŠ a ZŠ budou muset přetransformovat též. |
|
|
Kanuk 31.10.2008 20:53Re: z praxe To s tou kreativitou je ptákovina. Kreativita je schopnost kombinovat fakty, uložené v paměti. Je-li prázdná paměť, nemůže nastat kreativita. Slepý nemůže namalovat barevný obraz. S tím "začít shora" nesouhlasím. Máš maturu, můžeš na vejšku - šmytec. To by ovšem chtělo kloudné maturity, a ne nějaké šaškárny, jejichž absolvování se dá koupit za balík. Byla ale pravidla, že třeba žák z umprum nemohl na techniku a pod. Někdo tu psal, že matematika má být volitelný maturitní předmět. Podle mého názoru, kdo nedokáže aspoň prolézt z matematiky u maturity, nemá na vysoké škole co dělat. Jakékoliv. |
|
|
Kolma Puši 31.10.2008 21:00Re: z praxe Kanuku, s vaším názorem na maturitu z matematiky mohu souhlasit jen částečně - i když si stejně jako vy myslím, že by NEMĚLA být volitelným předmětem. Dle mého názoru by ale měla být zaměřena spíš na tu část, která rozvíjí logické myšlení a schopnost řešit problémy. |
|
|
Hrad 31.10.2008 22:01Re: z praxe Která část matematiky nerozvíjí logické myšlení? Víte vůbec o čem píšete? |
|
|
Kolma Puši 1.11.2008 21:26Re: z praxe ale jistě že vím, o čem píšu |
. Měla jsem jen na mysli to, že by nemuselo být nutné jít hluboko do detailů, složitých rovnic a funkcí apod. |
|
Karel 1.11.2008 22:39Re: z praxe Čili si jen tak volně popovídat, jak se to asi má dělat? To snad ne - buď problém umím vyřešit (=předvedu to), nebo ne. No a na střední škole se (zpravidla) moc do hloubky nechodí, příslušný aparát se neprobírá - vyšší matematika je až na (některé) vysoké. |
|
|
Jura Jurax 31.10.2008 23:23Re: z praxe
|
|
|
Lierta 1.11.2008 20:59Re: z praxe Kanuku, mluvíte mi z duše. V každém oboru si musím nejprve osvojit abecedu, slovník, fakta, metody a nástroje, a pak mohu teprve tvořit, aplikovat nebo dokonce inovovat. A matematika je pilířem logického myšlení - veškerého, ať jde o jakýkoliv obor. Jsem všemi deseti pro to, aby byla povinná u maturity. Schopnost absolvovat ji vypovídá něco o IQ. |
|
|
68 31.10.2008 23:00Re: z praxe Jediné řešení je od ledna zavést nové, povinné a maturitní vyučovací předměty "Kreativita" a "Přemýšlení". |
|
|
pozorovatel 31.10.2008 18:37Možná, že si byli vědomi, že kdyby na to nepřišli, přišli by na buben. Jednu dobu se kdysi říkalo, že kantor musí umět udržet křídu a moč. Ta křída byla mnohem důležitější. Co už s ní na tabuli vyváděl mohla být i PTÁKOVINA. |
|
|
h 31.10.2008 19:25Re: Možná, že Kde ses naučil číst a psát? |
|
|
Hrad 31.10.2008 22:02Re: Možná, že Bylo to ve mně, jako v koze, říká o sobě pozorovatel. |
|
|
hugo 31.10.2008 17:24docela jsem nepochopil proč se pořád někdo naváží do nejedlého,jeho reforma byly poslední komplexní a funkční v této zemi,pak tu byl jenom jeden nedotažený pokus v 70.letech ale toho se nějak zalekli a pak niiiiiic!!!posledních 20 let to je tragedie:na zš se neučí ale šaškuje,na sš již pomalu není nikdo schopen se vyučit,a vš?????to je parodie!!!!!!!..............snad ještě nekteré gymply fungují ale to bys pohledal.....průmyslovky po spojení s učňáky klesly na jejich úroveň.....na vš získat bc.?nemusíš za 3 roky přečíst ani jednu knížku,kompilace z wikipedie!!!!hrůza a děs!ale jsou oražení (kreativní)až hrůza..... |
|
|
vita 31.10.2008 15:03Tragédií našeho školství je jedině to, že se postupně přizpůsobuje línějším a línějším. Zanedlouho vyjdou (nebo už vycházejí?) z "vysokých" škol absolventi, kteří toto přizpůsobování zažili od základní školy. A ti budou učit... Prozatím to zachraňovali konzervativní učitelé, kteří na nějaké "odstraňování znalostí" ve prospěch práce s nimi (čti "sice nic neví, ale dokáže to krásně okecat") moc nehráli. A byli za to peskováni. Západ náš vzor a zničit vzdělanost jde lehce... |
|
|
Ludva 31.10.2008 15:13Re: Tragédií našeho školství je jedině to, Souhlasím s Vámi, že znalosti už nejsou na absolvování v podstatě jakékoliv školy potřeba. Na druhé straně mi nevadí zpřístupnění středního i vyššího školství všem. Vzdělávání nikomu neuškodí. Ovšem kritériem schopností se pak stává až praxe. A diletanti a rychlokvašky mohou uškodit. Časem tady ovšem budou jen vysokoškoláci a ono se to vytříbí. |
|
|
vita 31.10.2008 17:00Re: Tragédií našeho školství je jedině to, Vysokoškolák se znalostmi absolventa zvláštní školy... Zpřístupnění vzdělání všem znamená, že ti, kteří jsou vzdělatelní, budou vzděláváni (a vzděláni) jako nevzdělatelní. |
|
|
Ludva 31.10.2008 17:26Re: Tragédií našeho školství je jedině to, V minulosti byla kritériem schopnost naučit se probíranou látku. Pak se zase stávalo, že jedničkáři se v životě mnohdy neprosadili, a po převratu se zase prosadilo mnoho lidí bez vyššího vzdělání. Pokud znám představy o školství, tak všeobecně dosažitelný má být bakalářský stupeň. Teprve tam bude bariéra, aby s VŠ titulem nakonec opravdu nechodili všichni. |
|
|
Honza42 31.10.2008 18:05Re: Tragédií našeho školství je jedině to, Víte, ono to je taky tím, jak společnost vyhodnocuje to slovo "prosadit se". Ti opravdu chytří totiž většinou dělají svoje profese a dřou jako mezci. Nikdo o nich neví a tudíž se "neprosadili". Naopak, když si nějakej blb v TV stáhne gatě, tak je hned celebrita a "prosadil se". Pokud všeobecně dosažitelný má být bakalářský titul, pak se tento titul rovná absolvování ZDŠ (Základní devítiletá škola). Protože už kvalitní gympl za mých mladých let nebyl "všeobecně dosažitelný". Ledaže by lidstvo za 30 let tak zmoudřelo, což pochybuji. |
|
|
Kanuk 31.10.2008 21:03Re: Tragédií našeho školství je jedině to, všeobecně dosažitelný má být bakalářský stupeň....Jo, něco podobného psal někdo i tady v Kanadě. V Kanadě je možné získat vzdělání na úrovni evropských středních škol. Ale musí se kvůli tomu na universitu. (V USA je to ještě horší). A takový system se snaží v ČR zavádět hanumanisté. Plýtvání časem a penězi poplatníků, přímé i nepřímé (jednak musejí přímo platit za vzdělání svých dětí a jednak jsou zbytečně utráceny peníze z jejich daní). |
|
|
Liberta 1.11.2008 22:15Re: Tragédií našeho školství je jedině to, Za bariéru považuji maturitu. Pokud mi někdo fňuká, že by matematika neměla být maturitním předmětem a že jsou i jiné školy, kde se pak matematika nevyužije, je to symptom toho, že mu nepřísluší se přes tuto bariéru přehoupnout (natož dosáhnout na bakalářský titul). - Přesto si ale myslím, že ina maturitu není dobré šmahem vzdělávat všechny. Jsou lidé velmi zdatní manuálně, pilní a trpěliví, kteří by zahynuli i na gymplu - ti se prostě vyučí. - Spíš bych se přimlouvala za nějakou inteligentní prostupnost různých typů stupňů - aby člověk, který se sám otypne zpočátku za řemeslníka, mohl v případě úspěchu postoupit a dodělat maturitu a pokud i pak v něm propukne nějaký potenciál, třeba i pokračovat na VŠ. |
|
|
Jura Jurax 31.10.2008 23:25Re: Tragédií našeho školství je jedině to,
|
|
|
Bretislav Albert 31.10.2008 13:41Dakota Konecne diskuse lidi, kteri se doposud obesli bez urazek a sprostych slov. Precetl jsem si ji celou od zacatku a musim vase diskusni tema odlehcit vlastni vzpominkou na pocatek padesatych let. Verim, ze vetsina z diskutujicich si pamatuje svoji prvni ci druhou tridu s rozvesenymi obrazy, kde na kazdem byl nejaky dej a k tomu pismeno tiskaci, velke, male a psaci. Takze se vam jiste vybavi scena pohledu na krajinu, protekajici reku mezi poli a nad tim vsim letici dopravni letadlo. Melo rudou hvezdu. Na te barevne tabuli byla take rikanka, ktera me utkvela v pameti dodnes. "Letadlo leti nad rekou, pred sebou cestu dalekou, lod pod nim zda se malicka, jak papirova lodicka". Jednou jsem (ne nijak vyjimecne) zustal jeste s nekolika kamarady poskole a do tridy me prisel vyzvednout muj o osm let starsi bratr. Rozhledl se a pravil, ze to letadlo ma tu hvezdu namalovanou omylem, ze je to zcela jiste stroj americky, ze se mu rika Dakota a je vyrobek firmy Douglas. On chodil do prvni tridy jeste za protektoratu a tak ten obraz neznal, letadlo ale ano. Bezmezne jsem bratrovi veril. Navic se chystal stati se leteckym mechanikem a odebiral Kridla vlasti. Druhy den jsem se v hodine cestiny sousky trídní prihlásil a pravil, ze na obrazku je chyba. "Jaka chyba?" znervoznela ucitelka. "To letadlo má hvezdu a to není mozné, protoze to je dakota a ty s hvezdama neletaly!" pravil jsem s jistotou sestileteho mudrce. Nema cenu popisovat co nasledovalo, ale za hodinu uz byla v tríde polovina ucitelskeho sboru a hromadne mudrovali. Nejsilneji reditel o kterem se ríkalo, že za valky behem naletu na Prahu byl v krytu drív nez houkaly sireny, takze zadne spojenecke letadlo za letu videt nemohl. Vse vyresil manzel nasi tridni. Byl totiz pilot CSA. Prisel druhy ci treti den do tridy, kouknul na obrazek a pravil: "Je to dakota." Ucitelka tridni se obratila ke me a rekla: "Tak jsi mel pravdu, ty dakoto." A ta prezdivka me zustala az do devate tridy a ja byl na to desne pysny. |
