Je to jen malý kamínek do rozšklebené mozaiky našeho školství. Podle dnešních zpráv si žáci základní školy budou moci od příštího roku podat přihlášku na tři střední školy. Pro změnu.

Diletantismus v našem školství je od dob Nejedlého a Kahudy fatální. Za posledních šedesát let neuplynuly dva roky, aby se neprováděla zcela zásadní reforma školství. Namátkou: kolikrát se změnila povinná školní docházka z osmileté na devítiletou a naopak? Kolikrát vznikly a zanikly učební obory s maturitou? Kolikrát se měnily povinné a nepovinné předměty k maturitě? A jak je to vůbec se státní maturitou? Bude? Nebude? Budou i jiné maturity? Už to nestačím sledovat.

Klasickým kočkopsem jsou osmiletá gymnázia. Žák se může pokusit o přijetí na osmileté gymnázium, a když se mu to nepovede, může se znovu hlásit po skončení povinné docházky. Ani nevím, jestli na tříleté nebo čtyřleté, svého času platilo jedno i druhé. Jsou si absolventi obou rovni? Když ne, jaký je rozdíl? Když ano, proč existuje tato dualita?

A těch názvů! Národní škola, obecná škola, základní škola, základní devítiletá škola (ZDŠ), gymnázium, SVVŠ, JSŠ („jedenáctiletka“) a mnoho dalších. Nejvíc mě vždy fascinovalo, jak na každou změnu byli učitelé pyšní a jaký zažívali pocit důležitosti: podívejte, už jsme na to přišli.

Příčinou bezbřehého diletantismu v našem školství je skutečnost, že dojde-li k sebestupidnější reformě či změně, následky se nedostaví ihned (jako např. v ekonomice, zdravotnictví či zahraniční politice), nýbrž až po dlouhé době. Až ty děti dospějí.

Našemu školství chybí tradice. Bývala tradice rakouská a prvorepubliková, avšak neměly následníky. Ministerští úředníci zjistili, že je všechno dovoleno a že vůbec na ničem nezáleží – svět se bude točit dál, i když se žáci základní školy budou hlásit na jednu nebo na tři školy. Ještě nám ve zprávách stihli říct, že rodiče musí vyplnit jakýsi nástupní lístek – převratná novinka v našem školství. Jenomže rodič jej zase může kdykoli stáhnout, takže přestane platit. Záleží dnes vůbec někomu na něčem?

Přitom to jsou všechno jenom špičky ledovce. Když se ponoříte hlouběji, narazíte na džungli v osnovách, metodikách, předmětech, atd., atd.

Snad jedině naše vysoké školství snese přísnější kritéria, a to jen díky tomu, že za vysokou školu je zodpovědný rektor a ministerský úředník na ni nedosáhne. Avšak Bůh opatruj naše nevysoké školství.