V dnešní době je většina potenciálních dárců ochotna věnovat své finanční prostředky zejména na zdravotně postižené a na dětské domovy. Nic proti tomu - potřebné to jistě je a někdy to může být dokonce i užitečné. Je to tak trochu móda a je to taky prostředek ke zviditelnění dárců – jedná se o reklamu jinými prostředky. Možná se mnou někdo nebude souhlasit, ale podle mého názoru se jedná hlavně o jakousi úlitbu našemu svědomí. Děláme tím přece pro zlepšení světa maximum možného, že?

Chtěl bych upozornit na jednu znevýhodněnou skupinu, o níž se moc nemluví a nikdo se o ni příliš nestará, přestože to je de facto proti nejvyšším celospolečenským zájmům naší země.

Jsou to mladí jedinci, kteří mají předpoklady ke špičkovým výkonům v přírodních vědách a technice. Tyto talenty jsou opomíjeny a vlastně jsou na tom hůř než takzvané znevýhodněné skupiny. Jaksi automaticky se předpokládá, že tito bystří a zdatní si pomohou sami, že se protlačí, kam bude potřeba. Není to tak docela pravda. Oni si zaslouží maximální podporu od společnosti. Proč? Protože již za několik málo let to budou oni, kteří převezmou zodpovědnost za úroveň našeho hospodářství, za růst národního důchodu, za rozvoj vědy. A jací lidé tam v té době budou, takové budou naše výsledky, i v mezinárodním měřítku.

Je například mnoho talentovaných na venkově, kteří často ani sami nezjistí, že by v něčem mohli být dobří. Ti potřebují konfrontaci s okolím, pěstovat soutěživost a ctižádostivost, komunikaci s podobně zaměřenými. Těm je potřeba pomoci, stejně jako bylo například pomoženo dnešním postavám šoubyznysu.

Pozornost se dnes přesouvá ke stále mladším a mladším dětem: Středoškoláci jsou schopni dosahovat vynikajících výsledků na mezinárodních soutěžích vědeckých a technických projektů mládeže. Úspěšná účast v dětských soutěžích nejjednodušších projektů je však možná již po zvládnutí čtení a psaní. A zvídavost lze pěstovat hned po narození.

Mnoho talentovaných dětí bohužel ve své rodině nemá náležitou oporu, jak morální, tak i v jakékoliv odbornosti. Tyto bystré děti pak v mnoha případech svoje schopnosti uplatňují v činnostech celospolečensky nežádoucích. Proto je nutno již v raném věku dětem poskytovat potřebné informace, rozvíjet jejich zvídavost, orientovat je ke směrem k opravdovým hodnotám.

Mladým talentům se věnuje Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, která pořádá soutěže vědeckých a technických projektů mládeže již od roku 1992. Nejde o to, aby mladý soutěžící přišel s nějakým převratným objevem, ale aby se naučil obecným principům řešení problémů, aby rozvíjel své tvůrčí schopnosti včetně schopnosti prezentovat svoji práci veřejnosti.

Zde je několik příkladů bývalých středoškoláků, kteří se prostřednictvím systému soutěží AMAVET dostali k vysokoškolskému studiu, resp. ke svému současnému povolání a celoživotnímu poslání v oblasti vědy a techniky:

- Mimořádně úspěšný na nejprestižnější světové soutěži INTEL ISEF (Phoenix, Arizona, USA) 2005 byl Jan Šváb se svým projektem optického datového pojítka. Mezi 213 projekty z celého světa získal skvělé 4. místo a Zvláštní cenu v oboru inženýrství. V soutěži AMAVET začínal v roce 2004. Jan Šváb nyní studuje na ČVUT.

- Nedávno proběhla v médiích zpráva o moderním, nedestruktivním průzkumu podzemních prostor chrámu sv. Víta v Praze. Majitelem firmy Geo-CZ, která průzkum prováděla, je Ing. Jiří Šindelář, který se v roce 1994 zúčastnil soutěže AMAVET se svým projektem z oblasti průzkumu podzemí.

- Ing. PhD. Veronika Holá, vědecká pracovnice v Mikrobiologickém ústavu při Fakultní nemocnici Brno, začínala v soutěži AMAVET v roce 1996 se svojí soutěžní prací z oblasti mikrobiologie.

Dnes již přichází čas na podporu nejen zdravotně postižených (což je jistě chvályhodné a potřebné) ale taky (a v mnohem větší míře než dosud) na podporu mladých jedinců, talentovaných pro přírodní vědy a techniku. Kdo si toto dřív uvědomí, bude dřív na špici pozornosti veřejnosti.

Autor je ředitelem Q-klubu AMAVET Příbram